Petr Najman po posledních závodech IRRC ve Frohburgu

Letošní sezóna IRRC je u konce. Poslední závodní podnik se ojel o víkendu v německém Frohburgu a Petr Najman zde startoval nejen ve své třídě Supersport, ale také v Supertwinech a zde je jeho hodnocení nejen víkendu, ale i celé sezóny.

Polovina září patřila v mezinárodním road racingovém šampionátu poslednímu závodnímu podniku. Ten se odjel v německém Frohburgu, kde naštěstí počasí nebylo tak špatné, jako u nás v České republice. Petr Najman sem vyrazil tradičně s týmem Laserscanning Europe by PSB Motorsport, se kterým dokončil další sezónu ve třídě Supersport. Petr bojoval nejen o umístění v závodech, ale stále bylo ve hře i celkové třetí místo v IRRC. Zároveň sem přivezl jeho Supertwin od týmu Buldoci, se kterým jezdil letos české mistrovství.

Petr Najman: „Ve Frohburgu nás čekal poslední podnik letošní sezóny IRRC. Rozhodl jsem se, že tam vezmu i Supertwina od Buldoků, takže mě čekalo více ježdění. Naštěstí tady nebyla předpověď počasí taková, jako v České republice. Vyhnulo se nám to a bylo sucho. Panovalo sice chladnější počasí, ale bylo to dobré.

V prvním tréninku Supersportů jsem jel na jistotu, protože bylo po ránu chladno. V Supertwinech jsem už zajel druhé místo. Poladili jsme trochu nastavení, ale víceméně mi všechno sedělo. Do druhé kvalifikace bylo daleko lépe. V Supersportech došlo k přehodnocení výsledků, protože dva jezdci zajeli svůj nejlepší čas v posledním kole pod žlutými vlajkami. Nakonec jsem skončil druhý a v Supertwinech jsem v kvalifikaci vyhrál, takže to pro nás byla úspěšná sobota.

V neděli nás čekaly dva závody o obou kubaturách. Nedělní program byl o hodinu opožděn. Řešil se tragický incident Lucy Salvadoriho, který se stal v sobotu ve volném závodě. Všechny nás to velice zasáhlo. Rozhodovalo se, zda se pojede nebo ne. Pořadatel rozhodl, že se závody odjedou, ale pro nás to bylo těžké. I když chcete nebo ne, pořád na to myslíte. Moc mě to mrzí a celé Lucově rodině a přátelům vyjadřuji upřímnou soustrast.

Začali jsme prvním závodem Supertwinů. Start se mi podařil, ale poté mě předjel jeden mladý závodník. Viděl jsem, že má velice dobré tempo a jede hezky, takže jsem s ním jel celý závod. Podařilo se nám odjet zbývajícímu startovnímu poli. V půlce závodu se mi ho podařilo dojet a předjet, ale poté mi to vrátil. Následně jsme potkali spoustu jezdců o kolo zpátky, takže nás to rozdělilo a nebyli jsme v kontaktu. Jel úžasně a moc se mi to líbilo. Poté jsem zjistil, že šlo o kluka, který loni v Northern Talent Cupu skončil celkově čtvrtý a několikrát za tu sezónu stál na stupních vítězů. Pro ty, kteří neznají tento šampionát, tak jde o výběr jezdců pro Red Bull Rookies Cup a následnou cestu do MotoGP. O to větší jsem měl radost, že jsem s takovým mladým, lehkým a talentovaným klukem držet krok. Sice jsem skončil druhý, ale právě z toho tempa jsem měl radost. Navíc jsem nechtěl riskovat pád před závodem Supersportů. Byl to za mě skvělý závod a dobrá zkušenost.

Hned po závodě jsem sesedl z motorky a běžel na Supersport, protože se závody jely za sebou. Start se mi podařil, ale ostatní jeli agresivněji a někteří mě předjeli. Následně jsem chytil dobré tempo a jel za nimi. Adam McLean měl technickou závadu, takže ze závodu odpadl a já měl na dosah Marka Červeného. Viděl jsem, že se mu nepřibližuji a jedeme v podobném tempu. Kromě toho jsem měl pěkný náskok na třetího. Nechtěl jsem riskovat, protože jsem potřeboval body do celkového hodnocení. Dojel jsem tedy druhý se ziskem dvaceti bodů. Bohužel pro mě dojel třetí Ilja Caljouw, se kterým jsem bojoval také o celkové třetí místo. Stáhl jsem na něj proto jen čtyři body z celkové ztráty šestnácti bodů. Pořád však bylo lepší stáhnout čtyři než nic.

Do druhého závodu Supertwinů jsem nakonec nenastoupil, protože jsem chtěl šetřit síly na druhý závod Supersportů, abych mohl zabojovat o celkové pořadí. Start se mi podařil a opět jsem se držel na druhém místě. Následně mě předjel Jef Van Calster, který jel s Ducati na divokou kartu. Ten se utrhl na čele s Adamem McLeanem a já jsem jel celý závod na třetím místě. Za sebou jsem měl na zádech Marka Červeného, kterého jsem celou dobu slyšel. Jednou jsme si vyměnili pozici, kterou jsem si následně vzal. V posledním kole jsem čekal, že to od Marka přijde a také se tak stalo. Za retardérem jsem hůř přehmátl rukou, jak ji mám ještě omezenější po zranění. Špatně jsem přidal plyn, a to Markovi stačilo, aby mě okamžitě předjel. Možná, že by to do poslední zatáčky šlo před něj poslat, ale řekl jsem si, že v posledním kole posledního závodu sezóny už to za to nestojí. Po tom všem jsem nechtěl riskovat. Dojel jsem na čtvrtém místě, třetím v IRRC. Celkově bodově v IRRC jsem bohužel o pár bodů skončil na nepopulární bramborové pozici.

Celkově sezónu IRRC hodnotím pozitivně. Pro mě osobně byla bez pádu a bez jezdeckých chyb. Bohužel nás hodně zlobila technika a nedojeli jsme dost závodů. I s tímto si myslím, že čtvrté místo je dobré umístění v mistrovství Evropy. Podařilo se nám pět umístění na stupních vítězů v IRRC z celkových dvanácti závodů. Bohužel čtyři závody jsme nedokončili kvůli technice. Myslím si, že jsou to slušné výsledky. Nejlepší bylo dvojité vítězství v Hořicích, což pro nás byly hlavní závody sezóny. Bylo to skvělé a moc děkuji všem, kteří se na mé letošní sezóny v IRRC podíleli, ať už to byl tým PSB Motorsport, Laserscanning by Europe, Festa a další sponzoři. Moc všem děkuji, že do toho jdou se mnou. Děkuji také týmu Buldoci za to, že mi půjčili Aprilii do třídy Supertwin. Neudělali jsme ostudu ani na těchto závodech evropské úrovně, kde byla silná konkurence. Ještě jednou bych chtěl říct, že mě moc mrzí to, co se ve Frohburgu stalo Lucovi. Upřímnou soustrast jeho rodině. Tímto skončila letošní sezóna IRRC a za necelých čtrnáct dní nás čeká poslední závody této sezóny, a to při Podzimní ceně Bohumila Staši na brněnském okruhu.“



Login Přihlásit Registrace ›

 
Reklama