Praděda, děda i táta. Mrkývka jr. drží závodní tradici

Úspěchů předků se nezalekl a dělá čest svému rodu. Brněnský motocyklový jezdec Jiří Mrkývka představuje už čtvrtou generaci závodnické rodiny a letos dosáhl na výrazný úspěch.

V šestnácti letech si s předstihem zajistil celkové první místo ve středoevropském šampionátu Alpe Adria v kubatuře supersport 600 junior. „Jde o moji první sezonu na šestistovce, takže jsem spokojený,„ hlásí talentovaný mladík.

O víkendu se na Slovensku jede poslední díl šampionátu a jezdce z Brna už nikdo nemůže předstihnout. „Jeden z cílů představuje dostat se do mistrovství světa, reálněji však vidím superbiky,“ povídá student druhého ročníku střední průmyslové školy, kde se věnuje oboru design a grafika.

Jeho slova mají logiku. Narostl totiž do výšky 181 centimetrů, což je na motocyklistu hodně. Vyšší závodníci pak usedají na silnější stroje. „Jsem poměrně vysoký po tátovi. I proto jezdím už v šestnácti na šestistovce. Třeba v kubatuře Moto3 bych se nejspíš trápil,„ popisuje.

Nejmladší z Mrkývků má na koho navazovat. Jeho otec Jiří jezdil v letech 1996 až 2006 šampionát superbiků, kde nasbíral úctyhodných 135 startů. Děda, který se jmenuje také stejně, byl v sedmdesátých letech hvězda české silnice a v socialistických zemích vyhrával podnik za podnikem. Praděda Leoš také závodil, na rozdíl od svých potomků však holdoval dráhové cyklistice. V roce 1951 měl v Brně těžký pád a zabil se. „I dědu postihl těžký pád. Po havárce na motorce ležel snad deset měsíců v nemocnici. Dodneška nemůže pořádně ohnout nohu,“ vypráví pokračovatel ságy.

Ačkoli se může zdát, že měl Mrkývka nejmladší předurčenou budoucnost v motorismu, zdání klame. „Motorky jasnou volbu nepředstavovaly. Od šesti do dvanácti let jsem hrál fotbal. Pak jsem se šel jednou s tátou podívat na závody minibiků, což se mi zalíbilo. Od té doby jezdím, otec ani děda mě do ničeho nenutili," usmívá se.

Zdroj: Brněnský deník.cz



Login Přihlásit Registrace ›

 
Reklama