Test Harley-Davidson Fat Bob: bezva tlusťoch

• Publikov�no: 13.5.2014
• Za?~Yazeno v:
  • Testy
• Autor:
  • Miroslav Koláček

Další letošní novinkou od amerického Harleje je model FXDF Fat Bob. Jak se na něm jezdí jsem zjistil po několika dnech v jeho sedle.

Tenhle drobeček, vážící s prázdnou nádrží 305 kilo a vyvedený v krásné matné medové barvě, mě v mnoha ohledech velmi mile překvapil. Když už jsem zmínil barvu, zůstanu chvíli u vzhledu. Na první pohled mě totiž napadlo jediné: to je ale kus motorky! A samozřejmě je, nicméně přestože já nejsem žádný obr, neměl jsem s jeho váhou ani velikostí žádné problémy.

Celá motorka se nese v duchu minimalistického stylu, dragsterová řídítka s kabely uvnitř, poměrně málo chromu, který byl na mnoha místech nahrazen černou, prostě žádná cingrlátka a ozdobičky navíc. Ze začátku jsem kontroloval jestli má motorka vůbec blinkry a klakson. Tohle všechno samozřejmě beru jako velké plus, protože mi je mnohem bližší tenhle styl než spousta světýlek a doplňků. Jediná věc, o které jsem si nebyl jistý je zadní diodová lampa, která má plexi kryt podle mého soudu ne úplně korespondující se zbytkem tohoto Haryka. Musím říct, že zadní světlo vypadá mnohem lépe, když je rozsvícené. Z čeho jsem byl naopak totálně nadšený je přední dvojité světlo, které mi připomínalo … no až si budete Bobíka prohlížet, určitě přijdete na to o čem mluvím. Navíc blinkry držely stejnou linii tvaru jako přední světlo. Pak si k tomu přičtěte obrácené vidle, tlusté přední kolo s černým ráfkem, cool řídítka a máte „stylovej bajk“. Ze zkušenosti musím říct, že samotný nápis Harley-Davidson funguje na lidi dost dobře. Párkrát jsem byl svědkem, když jsem v blízkosti motocyklu kouřil, jak kolemjdoucí mládenci říkali jejich slečnám „hele harlej“, takže vážně na tom kultu něco bude.

Poněkud jsem se rozepsal, jaký to je mít image motorku, ale teď zpátky k tomu důležitějšímu, jak se na tom jezdí. První nasednutí na motocykl je v pohodě, jelikož sedlo je pár centimetrů nad zemí, na řídítka dosáhnu, na stupačky co jsou tam někde vepředu taky, takže můžeme startovat. Jelikož moderní harleje mají už dávno systém Keyless, nemusíte hrabat po kapsách a hledat klíče. Rovnou otočíte spínací skříňkou a startujete. Po naskočení se motor v silentblocích klepe jakoby se už těšil na cestu, mnohem sympatičtější však je, že se klepe motor a ne rám nebo řídítka. Díky hodně nízkému posezu a celému těžišti dole, je snadná i velmi pomalá jízda a manipulace na místě.

Příjemným překvapením pro mě byla samotná jízda a jízdní vlastnosti „tlouštíka“. Motor díky svému objemu 103 kubických inchů, což je skoro 1700 našich kubíků, má sílu na rozdávání a hlavně je extra pružný, takže žádné řazení nahoru a dolů, to mimochodem funguje také bezchybně. Jediný co bych na samotném řazení řešil, jsou dlouhé dráhy řadičky. Kapitola sama pro sebe je podvozek. Nevím proč jsem čekal těžkou mašinu, se kterou se budu prát, před zatáčkou se potit jak jí prohoupám a podobně. Asi mám v sobě zažitý nějaký syndrom z minulosti. Tenhle velkej tlustej Haryk zatáčí jak po kolejích, i při svižný jízdě se chová naprosto příkladně a jeho stabilitu by mu mohlo závidět spousta jiných motocyklů.

Abych nepůsobil jen nadšeným dojmem a nepsal tady reklamu na americký motocykl místo popisu mých pocitů, musím zmínit jednu věc, která ve mně takové nadšení nevzbuzovala. Jsou to brzdy 320 kilogramů těžkého stroje. Ne, že by nebrzdily, ale uvítal bych větší účinnost při menší námaze. Dílem to bylo částečně tím, že když jsem si „drobečka“ přebíral měl najeto pouhých 170 kilometrů, ale asi se to stejně o moc nezlepší, až si kotouče a desky sednou.

Harley-Davidson Fat Bob je na svoji kategorii hodně dobře fungující motorka a já jsem si ten necelý týden v jeho sedle náležitě užil. Pokud tedy chcete mít image drsňáka a k tomu ještě navíc čekáte, že bude motocykl dobře fungovat, mohu vám zcela jistě doporučit Harley-Davidson FXDF Fat Bob.

Technické údaje:

Motor: Vzduchem chlazený vidlicový dvouválec. Vrtání a zdvih 98,4 x 111.1 mm, zdvihový objem 1690 ccm, kompresní poměr 9,6 : 1. Největší výkon 58 kW (79 k) při 5010 1/min. Největší točivý moment 132 N.m při 3250 1/min. Elektronické vstřikování, tlakové oběžné mazání a elektrické spouštění.

Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární řemenem, spojka v olejové lázni, šestistupňová převodovka.

Podvozek: Dvojitý páteřový rám, přední teleskopická vidlice, zadní kyvná vidlice. Brzdy kotoučové, vpředu dvojitá se čtyřpístkovým třmenem, vzadu jednoduchá ventilovaná s dvoupístkovým třmenem. Kola litá, desetipaprsková. Pneumatiky 130/90 R16 vpředu a 180/70 R16 vzadu. Rozvor 1620 mm, výška sedla nad zemí 690 mm, světlá výška 125 mm, pohotovostní hmotnost 320 kg. Objem palivové nádrže 18,9 litrů.

Cena základního provedení: 13 750 eur

• Přidat komentář +
• Publikováno: 13.5.2014
• Zařazeno v:
  • Testy
• Autor:
  • Miroslav Koláček