Honda Africa Twin Test Days 2018: vyzkoušeno na vlastní kůži

Publikov�no: 6.7.2018

Za?~Yazeno v:

Testy

Autor:

Gabriela Pospíšilová

Je to jenom povídačka, nebo Honda Africa Twin opravdu zvládne jakýkoliv terén? Dokáže ji vést i nezkušený jezdec? Chcete si ji jen tak vyzkoušet v terénu nebo spíše na silnici? No proč ne, od toho tu Honda pořádá testovací dny s Afrikou a s enduroskútrem X-ADV.

S těmito otázkami a se spoustou dalších se na prodejnách s motocykly Honda setkávali dost často. No není se čemu divit, vždyť pojem Africa Twin je mezi cestovateli doslova legendou. Dlouho očekávaný příchod jejího nástupce Honda CRF1000L Africa Twin a letos ještě v endurovější verzi Adventure Sports vyrojil těchto otázek ještě víc. No a nejjednodušší odpověď na ně je: „Tak si to pojďte vyzkoušet!“

Možnost jezdit jsem dostala i já a moc jsem se na Honda Africa Twin Test Days v Bělé pod Bezdězem těšila. Vloni jsem si vyzkoušela náročný výcvik v Enduroškole a i když jsem občas téměř ronila slzy, bavilo mě to. Jen jsem od té doby moc v terénu nebyla a zkušenosti nenasbírala téměř žádné. Bylo mi jasné, že tu za hvězdu nebudu, ostatně to jsem ani nechtěla, já se opravdu těšila na to, jak si Afriku vyzkouším v terénu. Je to totiž jeden z mála enduro motocyklů, u kterého nestojím na špičkách, ale dosáhnu celou nohou na zem a díky tomu jsem se na ní od první chvíle cítila pohodově a víc jsem si věřila.

Ještě než jsme usedli na motocykly, absolvovali jsme krátkou prezentaci, kde nám byly představeny testované motocykly. Nic podrobného, žádné detaily, nejsme tu od učení, jsme tu od ježdění a s ním i trojice zkušených trenérů: Mirek Lisý, Vláďa Novotný a Radek „GAS“ Michna. Rozdělili si nás do skupin podle toho, kdo chtěl na čem jezdit a kam. Mohli jsme si vybrat enduro skútr X-ADV, Africa Twin v manuálu a v automatu DCT, nebo letošní novinku Africa Twin Adventure Sports. V dalším kroku následovalo rozhodnutí, jestli chcete trénovat jízdu na silnici nebo v terénu. Kdo volil terén, dostal motocykly obuté na off-road pneumatikách.

Moje volba byla jasná, klasická Afrika s manuálním řazením a do terénu. Naši skupinku si bere Vláďa s Gasem a dostáváme základní poučení o tom, jak jezdit v terénu, jaký je ideální postoj za řídítky, jak si nastavit motocykl a pár dalších podstatných informací, které vám do hlavy dotečou, až když je uděláte, nebo spíš neuděláte během ostré jízdy. Nasedáme na motocykly, vypínáme ABS a kontrolu trakce a vyrážíme směrem cvičná louka, kde na nás čeká trénink v podobě slalomu, lehkých výjezdů a sjezdů, písek, bláto, lesík a ostré krátké zatáčky, které jste museli projíždět téměř krokem. Během dvou kol jsme všichni do jednoho totálně promočení, jak se potíme.

Zastavujeme a dostáváme od trenérů první zpětnou vazbu. Vláďa mě chválí a lehce upravuje můj jízdní postoj. Po druhé zastávce si to ke mě řítí GAS: „Musíš jezdit jako slepice!“ Coooooo? To jako myslí vážně? On mi tady před všemi bude říkat, že jezdím jako pipina? Třeštím na něj oči a poté, co GAS vidí můj nechápavý výraz a vyděšené tváře ostatních jezdců, s úsměvem dodává: „Hlava je jakoby na jednom místě, stále se dívá vpřed a pracuje jen tělo a motocykl pod ní.“ Musím se přiznat, že tohle je asi to nejtěžší, nedívat se dolů před kolo, ale do dálky a také je mnohdy dost těžké nedívat se na překážku, kterou musíte objet. Jakmile totiž na ni hledíte, zákonitě ji trefíte.

Trenéři po pár kolech zhodnotili, že už nám to docela jde, vzali nás do lesíku a tady teprve nastalo to pravé rodeo. Úzká cestička mezi keři, ostré výjezdy s lomenou zatáčkou, prudké sjezdy mezi stromy, to byla tedy pořádná škola. Musím se přiznat, že jsem třikrát padla a vždy to bylo mojí vinou a školáckými chybami. Koukala jsem na kořen stromu před kolem, který jsem chtěla objet, ale přesně jsem jej trefila a sklouzlo mi po něm přední kolo. Podruhé mi motor zhasl v malé rychlosti a už jsem to neměla jak vytáhnout plynem a potřetí vlastně jenom díky svému strachu. Zastavila jsem totiž před prudkým sjezdem dolů, rozklepala se mi kolena, brada a když už jsem tedy překonala prvotní strach a rozhodla se jet dolů, neměla jsem už čas zašlápnout zadní brzdu, přebrzdila jsem si předek a elegantně jsem spolu s Afrikou předvedla ulehnutí na pravý bok. Naštěstí to vše bylo v malých rychlostech a padalo se do měkkého podloží, takže se nestalo nic ani mě, ani motocyklu.

Kupodivu mi nejlépe šly výjezdy nahoru, držet plyn a těsně pod vrcholkem vymáčknout spojku a jen setrvačností se vyhoupnout nahoru, kde pak v pomalé rychlosti můžete rychle zhodnotit kam pokračovat dál, to jsem předváděla doslova ukázkově. Průtrž mračen nás vyhnala ven a než se bouřka přehnala, přečkali jsme ji v centrálním stanu. Čekala tu na nás svačina a pití, což přišlo náramně vhod. Po bouřce jsme se opět rozdělili, někteří vyrazili na silniční okruh, já vyjela znovu na cvičnou louku, která po dešti o poznání víc klouzala, ale Afrika mi seděla v rukou velmi dobře, a tak jsem celkem brzy získala ten správný grif a užívala si lehkého sklouznutí zadního kola. Ani jsme se nenadáli a byl tu konec a já jen nerada vracela motocykl zpět. Bavilo mě to a bavila mě i Afrika, její přesné řazení, citlivě fungující spojka, nízko položené těžiště i vyvážené brzdy. Tohle se Hondě povedlo a stejně tak i tato akce, kde si kdokoliv z vás může Afriku Twin a skútr X-ADV vyzkoušet sám a zjistit na vlastní kůži, jaké to je.

Letos Honda pořádala již druhý ročník Africa Twin Test Days a věřím, že tomu tak bude i v příštích letech, určitě vás o tom budeme informovat a stačí se pak pouze zaregistrovat u dealera Hondy. Budete si pak moci ve čtyřech dvacetiminutových jízdách vyzkoušet Africu jak na cestovních pneumatikách (dvě jízdy), tak na „špalcích“ v lehkém terénu (dvě jízdy). Vždy se o vás budou starat zkušení instruktoři. Budete si moci vyzkoušet jak variantu s manuální převodovkou, tak s automatickou a samozřejmě můžete dorazit i s vaší vlastní Afrikou. Ten kdo si přijede vyzkoušet jízdu se skútrem X-ADV, bude mít tři jízdy na asfaltovém povrchu a jednu jízdu v lehkém terénu. Navíc tu od pořadatele dostanete oběd, nealko nápoje a malý dárek v podobě trika s nápisem „Africa Twin“.

Ačkoliv to bylo fyzicky a pro mě možná víc psychicky náročné, moc se mi to líbilo a doufám, že mě příště pozvou znovu. Celý koncept akce je skvělým nápadem, jak umožnit zákazníkům pod vedením zkušených jezdců vyzkoušet si stroj v podmínkách, do kterých by jej chtěli vzít, ale váhají, jestli by splňoval jejich požadavky. Není nic lepšího, než jim na jejich otázky odpovědět vlastním vyzkoušením a usnadnit jim tak jejich rozhodování. Dopředu říkám, je to jako se zakázaným ovocem, jakmile jej jednou ochutnáte, budete jej chtít pořád!