Laos na terénním motocyklu nedotčenou přírodou

Publikov�no: 18.9.2016

Za?~Yazeno v:

Život motorkáře

Autor:

Motoforum.cz

Laos je jednou z nejzáhadnějších zemí v Asii. Umožňuje nahlédnout do prostředí dávno zapomenuté Asie, do kraje nedotčené džungle a lidí proslulých svým přátelstvím. Sedmdesát procent jeho rozlohy zabírají hory a náhorní plošiny, polovinu území pokrývají džungle a pralesy a to je pro nás – vyznavače offroadu a cestování výzva, kterou nelze nepřijmout.

Do tohoto dobrodružství se vydávám již s vyzkoušenými kamarády a klienty CK Rajbas – Outdoor Travel v říjnu a listopadu 2013. Na základě této cesty jsme do Laosu následně uspořádali další tři úspěšné motorkářské zájezdy.

Každá země má své specifika. U Laosu je to pro mne nudlová polévka – pho a svérázné překonávání vodních toků. Ztrácet čas a energii stavěním mostů nemá na laoském venkově efekt. Počet automobilů v zemi je jedním z nejnižších na světě a skútry (kterých tu jezdí také málo) je možné snadno naložit na dřevěný člun. Takže, na co plýtvat energií, časem a penězi na stavění mostů. Na cestě podél jižní hranice Laosu a Mekongu se nám do cesty postavil potok, ani ne tak široký jako hluboký. Stojíme na břehu a rozumujeme, co dál. V tom se objevuje stařík s dřevěnou nohou a vnučkou a ukazuje na dřevěný člun pochybné kvality.

No nic, sundáváme zavazadla a kaskadér Vlasta do něj opatrně nacouvá, stařík přepádluje na druhou stranu 10 metrů a je to. S druhou motorkou jede dle prvního scénáře Vojta. Již je na druhé straně ale chvilka zaváhání a loďka nabírá vodu. Stařík rázem sedí pod vodou a motorka je v ohrožení. Na poslední chvíli se daří vyjet. Co naplat, loďka je plná vody a stařík utopil tašku. Za chvíli sledujeme potápějícího staříka a jeho plovoucí protézu na hladině. Vypadá to, že našel vše, peníze za chvíli suší na slunci a naštvaně nevypadá. Tuto taškařici naleznete na videu níže.

Druhá zkušenost stojí také za to. Tentokrát jsme nedaleko vietnamských hranic. Okolní scenérie jako z Vinetoua. Na obzoru skalnaté hory a kolem neproniknutelná džungle. Tentokrát je řeka široká přes 50 m a hloubka několik metrů. Převozník je na svém místě a nastává rituál. Sundat bágly, nacouvat do loďky. Již předem je nám podezřelé, že převozníkova pomocnice, holka s krásnými černými vlasy jako Rybana v tlusté žluté mikině (je 30°C), jak vidí naši nejistotu raději nechává mobil na břehu.

První nacouvává opět kaskadér Vlasta. O plavbách něco ví, má kapitánské zkoušky a na moři strávil již nějaký ten měsíc. Zde opravdu přestává sranda, mezi hladinou a okrajem kanoe je jen 5 cm. Stačí malé zaváhání, lehká ztráta stability a loďka se nahýbá, nabírá bokem vodu, Vlastovi teče do bot, loďka jde ke dnu. Tentokrát jsme ještě na mělčině a Vlasta snadno vyjede. Převozník zkušeně rozkmitává člun a vylévá vodu.

Pokus číslo dvě vychází z předešlé chyby. Převozník odráží od břehu a míří do proudu. Vlastova strnulá pozice, soustředěný výraz hovoří za vše. Udělat jakýkoliv neplánovaný pohyb a motorka zmizí na dně několik metrů hluboko. Bojím se i za něj a ještě více, když jsem na jeho místě hned další plavbu. Postupně tak překonáváme Nam Phanang všichni tři. Musím se přiznat, že tak jsem se dlouho nebál. Když máme vše za sebou, smějeme se jako cvoci.

Naše hrdinství degraduje náklad dvou skútrů i s řidiči převážených najednou, jako by se nechumelilo. Ti snad mají jen 3 cm mezi hladinou a okrajem člunu. Pasažéři viditelně nemají s převozem ani stabilitou nejmenší problém. Inu léta praxe se nenahradí. Podobným způsobem jsme během naší cesty toky překonávali ještě několikrát, ale první zkušenosti jsou nezapomenutelné. Nejdelší převoz byl přes Mekong - asi 500 m. Na prám jsme najeli se třemi motorkami najednou a za 10 minut a 20 000 Kipu/motorka (50 Kč) jsme byli bezpečně na druhé straně.

Jak jsem již uvedl, dalším specifikem Laosu je polévka Pho. Základ tvoří masový vývar a rýžové nudle. Další přísady bývají různé kousky masa, byliny, sůl cukr, … zkrátka co dům dá. Ze začátku nám ohromně chutná. Jsou dny, kdy jsme odsouzeni tuhle baštu jíst 3x denně, protože v dané oblasti se zkrátka nic jiného nejí a tak se naším rozmazleným hubám brzy přejí. Vzpomínám na dalbát (rýže a luštěninová kaše). Ten je typickým jídlem v Nepálu a přejedl se mi mnohem rychleji.

Celkem nás cestuje šest. Nejstarší je Pepa 61 let. Postupně si vysloužil přezdívku Železný dědek (ve skutečnosti je již pradědek). Zkrátka je nezničitelný, když jsme všichni unavení, Pepa má nejvíce energie, nepotřebuje odpočívat a skoro nejí, pije jen vodu. Je jako víno, čím starší, tím lepší. Zkušenosti s endurem má krátkou dobu, od Vietnamu, který se mnou absolvoval na podzim 2012. Ve svých 60 letech zjistil, že enduro je pro něj ten pravý sport, tak si koupil Suzuki DR 400 a začal trénovat po kopcích svého bydliště.

Když u něj zničil motor, pořídil KTM Freeride 350. V lednu se mnou vyrazil na endurodovolenou na sever Thajska a vůbec si nevedl špatně. Zde v Laosu jede místy jako ďábel. Tuhle jsme si neplánovaně zajeli ke konci akce 15 km. Místy celkem slušné stoupání, kameny,... Máme toho v tom vedru plné zuby. V tom se dědek ztopoří jako úd po dvou viagrách, kopne trojku, dává plný plyn a nekompromisně mizí za obzorem. Mám chuť s tím praštit, mé sebevědomí je v řiti. Přemýšlím, kde dělám chybu.

Památek v Laosu není mnoho, ale ty které tu jsou, stojí za to. Nejvýznamnějším místem je Lulang Prabang rozkládající se v úzkém údolí lemovaném vznešenými horami, do nějž se zařezávají řeky Mekong a Khan. Poklidné bývalé království má více jak tisíciletou historii. Díky starobylým chrámům a architektuře francouzské Indočíny je zahrnut do světového dědictví UNESCO.

Nejvýznamnější buddhistický klášter nese název Vat Xieng Thong – klášter zlatého města založen roku 1560. Kromě stylizovaných květinových vzorů zobrazují ozdobné motivy a různé příběhy včetně laoské verze Rámájany. Vše doplňují grafické scény trestů vykonávaných v různých částech buddhistického pekla. Na jednom z těchto zobrazení je párek cizoložníků snažící se ukrýt před rozlícenou smečkou psů na strom. Tohle moje motorkáře nejvíce zaujalo. Že by podobnou situaci již někdy zažili??

Lulang Prabang se tak stává naším odpočinkovým místem. Po návštěvě výše zmíněného kláštera se vydáváme na lodi do vesnice zvané „whisky village“ (co jiného také může motorkáře zajímat). Vesnice se specializuje na výrobu pálenky z rýže. Probíhá ochutnávka a seznámení s celým známým postupem. Do pálenky jsou nakládáni různí hadi, pavouci, medvědí tlapy, včely… Zrovna jednomu takovému nakládání škorpionů máme možnost přihlížet.

Provoz na silnicích, či spíše cestách je velice malý. Přesto je nutné tak jako ve všech podobných zemí počítat s nepředvídatelným. Musíme jet tak, abychom stačili bezpečně zareagovat na buvola za zatáčkou, navzájem se předjíždějící dva náklaďáky, zával, spadlý strom, stržený most, sedící dítě….

Potvrzuje to následující povedená taškařice. V jedné z takových zatáček na úzké cestě pro jedno čtyřkolové vozidlo se proti mně vyřítil v protisměru pašák na skútru. Čelní srážce zabraňuji stržením řízení do krajnice – hustého bambusu. Najednou ztrácím pevnou půdu pod koly a pamatuji si na „dlouhý“ let. Potkali jsme se totiž na můstku z boku totálně zarostlým bambusem, z kterého jsem skočil 2 metry do hloubky a ztlumeným čím jiným než zase bambusem. Vyvázl jsem jen s naraženým kolenem k všeobecnému veselí kamarádů, kteří za pomocí Pepova lana motorku během 10 minut vytáhli ze zajetí hlubin. Laosan samozřejmě v zájmu vlastní bezpečnosti na nic nečekal a zmizel v propadlišti dějin, aniž by jej zajímal můj osud.

Pokud máte civilizace plné zuby tak Laos je jedna z nejlepších zemí kde jí uniknete. Neváhejte a vydejte se třeba s námi CK Rajbas na zájezd do Laosu za zážitky, které další generace již nezažije.

Laos v číslech
Rozloha: 236 000 km2
Hlavní město: Vientiane
Počet obyvatel: 6 500 000 (104 na světě)
Jazyk: laoština (úřední), francouzština, angličtina
Najeto 2 350 km za 17 dní

Jak se tam dostat
Letecky (letenka kolem 23 000 Kč), nebo po zemi z Thajska nebo Vietnamu.
Přenocování: levné, někdy i komfortní, 60 – 300 Kč/osoba/noc.
Motocykly: Skútry a malé motorky do 150 ccm jen ve velkých městech, silnější jen Vientiane, Lulang Prabang, Thakek. Cena 8 – 50 USD/den.
Měna: laoský kip (LAK), 1 USD = 7 800 LAK, neboli 1 Kč = 400 LAK.
Ceny: pivo 12 000 LAK, litr benzínu 10 000 LAK, večeře – 15 000 – 30 000 LAK, ananas 3 000 LAK.

Autor: Honza Odehnal je duší svérázné outdoorové cestovní kanceláře Rajbas – Rajbas, Jako jediná cestovka nabízí program i pro motorkáře. Na jednoválcových charismatických motocyklech Royal Enfield 500 ccm se svými klienty brázdí silnice indického Himálaje, Nepálu a Tibetu již osmým rokem. Nabízí také cesty na endurech v Thajsku, Vietnamu nebo v Austrálii. Může podpořit i vaši cestu terénním autem s vlekem až na osm velkých endur například do Maroka, Tunisu, Skotska či Islandu.