Test Suzuki V-Strom 1050: pohodlné cestování
- Publikovno: 19.2.2021
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
Nemít cestovní enduro ve své nabídce, to je jako by v samoobsluze neměli k prodeji pečivo. Suzuki má navíc za sebou letitou historii s modelem V-Strom, které svého času patřilo mezi stálice cestovních motocyklů. Není se tedy čemu divit, že se i nový model V-Strom 1050 odkazuje na své předchůdce, kteří většině současných cestovních endur byly také vzorem.
Historie modelu V-Strom je téměř dvacetiletá, poprvé se světu představil model V-Strom 1000 v roce 2002, jeho název je zkratkou pro „stream of storm“, což bychom mohli volně přeložit třeba jako „příval bouře.“ Tehdy byl poháněn kapalinou chlazeným dvouválcovým motorem s uspořádáním válců do V s úhlem 90°, který Japonci dávali do svých sportovních strojů. Pro potřeby Stroma měl upravené výkonové parametry zejména v nízkých a středních otáčkách. Jízdní pozice byla vzpřímená a proti větru vás chránila polokapotáž. Velmi rychle si získal oblibu pro svoji všestrannost, byl totiž vynikajícím spojením mezi pohodlným cestovním strojem a sportovním výkonným motorem.
O dva roky později, tedy v roce 2004, jej doplňuje slabší verze V-Strom 650, která byla kompletně přepracovaná v roce 2012 a další generace přišla v roce 2017. To nová generace litrového modelu se objevila v roce 2013, kde se zvětšil objem z 996 ccm na 1037 ccm. Model byl vybaven nejmodernějšími elektronickými systémy a vůbec jako první model u Suzuki začal používat kontrolu trakce. Objevil se u něj také typický rozpoznávací znak, kterým je „zobák“ mířící nad přední kolo. Stejný znak zůstal i u nové generace V-Strom 1050, který jsme měli možnost otestovat.
Suzuki při vývoji této poslední generace modelu stavěla hlavně na tom, aby zůstalo zachováno jízdní pohodlní, motor táhnul v celém rozsahu otáček a atraktivní byla i cena, za kterou se Strom bude prodávat. Musím se přiznat, že se mi Strom při prvním setkání moc nelíbil, připadal mi takový neučesaný a nemotorný, ale postupem času jsem si na něj zvykla a vlastně se mi ta jeho „obyčejnost“ začala líbit. Hodně mi připomínal jiný legendární model Suzuki přezdívaný Dr. Big neboli DR 750. Tohle jednoválcové enduro bylo vlastně jedním z průkopníků na trhu cestovních endur a poté, co byl nahrazen silnějším modelem DR 800, stal se nejsilnějším jednoválcovým motocyklem na světě.
Ta podobnost s DR nebyla čistě náhodná, ale ze strany Suzuki zcela záměrná. Novým V-Stromem totiž chtěli vzdát hold oběma jejich legendám. Nezapomněli na typický zobák, který je ostřejší a špičatější, nad ním je hranatý světlomet s jasným světlem a nad nimi se ještě ční plexi štít, který byl tvarován podle údajů ze zkoušek v aerodynamickém tunelu. Jeho výšku můžete nastavit do jedné ze třech poloh pomocí nářadí ze sady v motocyklu. Nijak jsem to nezkoušela, neboť mi stačila základní poloha, štít mě dobře ochránil i při rychlejší jízdě po dálnici.
Posaz za řídítky je uvolněný, ruce máte volně usazené na širokých řídítkách, kterými se motocykl lehce vede do zatáček. Komfort během jízdy vám zaručí i vykrojené sedlo s protiskluzovou úpravou, jeho výšku si můžete zvýšit pomocí nářadí o 20 mm, pokud by pro vás 855 mm bylo příliš málo. Sedlo plynule navazuje na palivovou nádrž, do které se vejde 20 litrů paliva. Plusové body si získal LCD displej, který je přehledný a dobře čitelný i za ostrého poledního slunce. Levá strana displeje patří velkému otáčkoměru, uprostřed něj je vidět aktuální zařazená rychlost. V pravém rohu se zobrazuje rychlost a pod ní jsou veškeré další informace jako je kostičkový palivoměr, denní počítadla ujeté vzdálenosti, čas, teplota okolního vzduchu apod.
Motocykl je poháněn dvouválcovým véčkovým motorem o zdvihovém objemu 1037 ccm, není to žádná novinka, ale osvědčený agregát, který poháněl i předchozí generaci V-Stromu. U Suzuki jej neměli potřebu nijak zásadně předělávat, prošel jen nepatrnou úpravou, aby splňoval emisní normu Euro 5. Já mám pro dvouválcové motory slabost, baví mě jejich projev a mile mě překvapilo přívětivé chování tohoto agregátu, který dobře zabíral už od nízkých otáček. Nevadilo mu ani, když jste si nepodřadili a padly vám otáčky dolů, dvouválec si s tím celkem obstojně poradil. Tohle ocení také začínající jezdci, kterým se občas stane, že nestihnout včas podřadit.
Díky tomu, že zabírá od nízkých otáček, využijete to klidně i při předjíždění, kdy nijak nemusíte myslet na podřazení, ale soustředit se spíše na samotný manévr, motor už se s ostatním vypořádá sám. Jakmile se vyšplhá do středních otáček, bude se vám dvouválec zamlouvat ještě více a to zejména, pokud se dostanete někam do klikatých úseků silnice. Tady si můžete na výjezdech ze zatáček pohrávat s výkonem 107 koní a 100 Nm točivého momentu, z celkem poklidného motocyklu se Strom umí okamžitě převtělit do sportovně laděného stroje, se kterým se rozhodně nudit nebudete.
Pokud budete chtít jemnější odezvu na plyn, máte možnost si ji nastavit a stejně tak i stupeň úrovně kontroly trakce. Pochvalu si zaslouží také převodovka, jednotlivé stupně tam padají s naprostou přesností a to vám radost z jízdy posouvá opět o stupeň výše. Přestože V-Strom působí vysokým dojmem, docela dobře se s ním jezdí i po městě. Těžiště má sice výš a bude to chtít trochu více zkušeností s jeho vedením, zejména při pomalejší jízdě, ale jeho podvozek je celkem obstojně naladěný. Můžete se na něj spolehnout i při rychlejších průjezdech zatáčkami, neodskakuje a jede přesně tam, kam chcete vy, aby jel. Poněkud hůř tlumí nerovnosti na silnici, přejezdy přes tramvajové pásy, nebo nechtěně vymetenou díru na silnici, ve vašich bedrech pocítíte zcela určitě.
Jedna z mála věcí, které by si Strom zasloužil lepší, jsou jeho brzdy. Jsou poněkud pomalejší s jejich nástupem, nedají se úplně přesně dávkovat, avšak nemají tendenci tuhnout. Při běžném provozu fungují spolehlivě, jen je potřeba brát na ně ohled, pokud pojedete v rychlejším tempu. Není to ani žádný offroadový specialista, při jízdě ve stupačkách máte docela nízko řídítka, ale pokud se vydáte po lehké šotolinové cestě, určitě ji zvládne také. Jen se tam asi nebude cítit úplně nejlépe.
Suzuki V-Strom 1050 je vyloženě cestovní motocykl, kterému jsou bližší asfaltové povrchy než prašné cesty. Bude se vám líbit jeho univerzální a všestranné chování. V poklidu s ním projedete městem, užijete si zatáčky jak v pomalém tempu, tak i v rychlém sledu za sebou a když budete potřebovat ukrojit stovky kilometrů po dálnici, stane se z něj rozený dálniční specialista. Pokud bych měla vyzdvihnout jednu jedinou věc, nebudu váhat ani vteřinu a řeknu: „motor“. Je zábavný, má svůj charakter a je přívětivý ke každému, ať jste zkušený pilot nebo teprve začínáte.
Technické údaje
Motor: Kapalinou chlazený V-twin, 90°, DOHC. Vrtání a zdvih 100 x 66 mm, kompresní poměr 10,1:1, zdvihový objem 1037 ccm. Největší výkon 79 kW (107 k) při 8500 ot/min. Největší točivý moment 100 Nm při 6000 ot/min. Elektronické vstřikování. Řízený katalyzátor.
Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod řetězem, šestistupňová manuální převodovka.
Podvozek: Ocelový dvojitý kolébkový rám se zadním pomocným rámem z vysokopevnostní oceli, přední 45mm inverzní vidlice Showa s možností nastavení předpětí a útlumu, zdvih 230 mm, zadní centrální pružicí a tlumicí jednotka Showa s možností nastavení předpětí, zdvih 220 mm. Jednoramenná kyvná vidlice z hliníkové slitiny. Brzdy vpředu dvojitá čtyřpístková Tokico o průměru 310 mm, vzadu jednokotoučová jednopístková o průměru 260 mm. Pneumatiky bezdušové 110/80 R19 vpředu a 150/70 R17 vzadu. Rozvor 1555 mm, výška sedla nad zemí 855 mm, světlá výška 165 mm, pohotovostní hmotnost 236 kg, objem palivové nádrže 20 litrů.
Barevné provedení: bílá, černá
Cena včetně DPH: 299 900 Kč
foto: Jan Altner
- Přidat komentář +
- Publikováno: 19.2.2021
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
- dnes - Vespa GTS 310: s nejvýkonnějším motorem
- dnes - Oficiální startovní listiny na rok 2025
- včera - Augusto Fernandez bude testovacím pilotem Yamaha MotoGP
- 19.11. - Testu vévodil Alex Marquez
- 19.11. - Test MotoGP: Průběžně na čele stále Alex Marquez
- 19.11. - Test MotoGP: Po 2 hodinách vede Alex Marquez
Další z rubriky
- 25.10. - Test Harley-Davidson Street Glide: dárek ke čtyřicátinám
- 26.8. - Test Honda EM1 e: malý městský elektroskútr
- 9.8. - Test CFMOTO 450MT: malý dobrodruh
- 26.7. - Test Harley-Davidson Low Rider ST: basa tvrdí muziku
- 19.7. - Test Ducati Hypermotard 698 MONO: nejvýkonnější jednoválec
- 14.6. - Test Honda NX500: obratné cestovní enduro