Osudové rozhodnutí Jima Redmana a Garyho Hockinga znamenalo dvě tragédie - 2. část

• Publikov�no: 11.12.2016
• Za?~Yazeno v:
  • Sport
• Autor:
  • Jiří Mikšík

Druhou tragickou osobou zapletenou do celého případu byl další Rhodésan Gary Hocking. Ten sice následující závod Senior-TT vyhrál, ale potom okamžitě opustil svůj závodní motocykl a okamžitě odjel do Itálie k hraběti Agustovi se žádostí, aby ho uvolnil ze smlouvy s italskou továrnou.

Hrabě Domenico Agusta byl velmi benevolentní a přání Garyho Hockinga 15. června 1963 vyhověl. Rhodésan Hocking přestal závodit na motocyklu - dle jeho názoru se staly tyto závody příliš nebezpečnými - a začal jezdit závody automobilů.

První závod absolvoval 26. srpna s vozidlem Lotus 18/21 Climax a skončil čtvrtý. Po skončení evropské sezóny následoval atraktivní Springbock Cup v Jižní Africe. 15. prosince se umístil při GP Kyalami jako čtvrtý, před ním se umístili pouze Jim Clark, Trevor Taylor a John Surtees.

21. prosince 1962 havaroval Hocking při tréninku tragicky na okruhu Westmead Circuit v blízkosti Durbanu, když ztratil kontrolu nad svým vozidlem a v rychlosti přes 160 km/h se dostal mimo trať. Na cestě do nemocnice ve svých teprve 25 letech těžkým zraněním podlehl.

Teprve po mnoha letech se dostala na veřejnost zpráva z nejbližší Hockingovy rodiny, že jeho havárie nebyla důsledkem jeho jezdecké chyby či technického problému vozidla, nýbrž že Hocking prodělal nenadálou ledvinovou koliku.

Jeho pohřeb se konal 2. ledna 1963 v jeho rodném městě - tedy v Newportu (Wales). Zúčastnili se i prominentní političtí představitelé tehdejší Rhodésie.

Garyho Hockinga si dobře pamatují i diváci naši Velké Ceny Československa na starém okruhu: 1958 zde stál poprvé na stupních vítězů, když skončil druhý v závodě 350-tek, s Nortonem.O rok později stál Hocking v Brně na startu ve třech kubaturách a vždy dokončil závod na pozici, znamenající stupně vítězů, ve své reportáži to popisuji následovně:

"Dvěstěpadesátky měly velmi dramatický průběh. Vedoucí duo, Němec Degner a Rhodésan Hocking – oba na MZ-RE, musí brzo do depa. Zatímco vítěz stopětadvacítek Degner už z něho nevyjede, tak Garry Hocking se vrací, a sice na 20. místě. Smůlu má i nový vedoucí jezdec závodu, František Šťastný, jeho Jawě nevydržela zadní pneumatika. A tak se do čela dostává strakonický Standa Malina, ale i on odstupuje pro poruchu své „čízy“. V posledním kole předjíždí slovenský jezdec František Srna s motocyklem ČZ-OHC doposud vedoucího Horsta Kassnera s NSU a vítězí. Po skvělé stíhací jízdě končí nakonec jako třetí Garry Hocking. Třistapadesátky byly jasnou kořistí Františka Šťastného, i když ho ze začátku trochu „zlobil“ Novozélanďan John Hempleman na Nortonu, který nakonec dojel druhý. A Rhodesan Garry Hocking končí už podruhé během jednoho dne na „bedně“. Půllitry ovládl Australan Eric Hinton před Hockingem, oba na Nortonech – už třetí stupně vítězů během jednoho dne pro Hockinga - a loňským vítězem Dickie Dalem s motocyklem BMW-RS. Hintonovo vítězství bylo tak trochu překvapením, neboť po smrti svého bratra Harryho v Imole už dále nechtěl závodit, ale pak se přece jen na okruhy vrátil a to hned vítězstvím ve Velké ceně Československa 1959.

O rok později pak na „Masecu“ poprvé burácel čtyřválec MV-Agusta. Nenapodobitelný zvuk pětistovky MV Agusta byl hlavním diváckým tahákem roku 1960. Velký favorit Garry Hocking z Jižní Rhodesie s MV Agustou vyhrál suverénně a stal se tak vítězem Velké ceny Československa na rok 1960. Druhý končí Angličan Dickie Dále a třetí, stejně jako ve třistapadesátkách, Jim Redman – oba na Nortonu.

• Přidat komentář 1
• Publikováno: 11.12.2016
• Zařazeno v:
  • Sport
• Autor:
  • Jiří Mikšík