Honda CBX 1000 (1978): šestiválcová ikona

Publikov�no: 26.2.2011

Za?~Yazeno v:

Historie

Autor:

David Siegl

Model CBX 1000 se do historických análů firmy Honda nesmazatelně zapsal v šedesátých letech minulého století. S příchodem velmi výkonných čtyřdobých šestiválců totiž japonská firma nekompromisně převálcovala tehdejší evropskou konkurenci.

Od prvního motorizovaného kola, které Soichiro Honda vlastnoručně sestavil, byl doslova posedlý spalovacími motory. A díky jeho neutuchající výdrži dovedl svou společnost mezi přední světové výrobce motocyklů. V roce 1978 přišla Honda s modelem CBX, jenž byl určen pro běžný silniční provoz. Za projekt tehdy odpovídal Shoichiro Irimajiri, který byl zároveň jeden z tvůrců závodních speciálů šedesátých let.

Motocykl byl poháněn čtyřdobým, vzduchem chlazeným řadovým šestiválcem, jenž byl umístěn napříč se sklonem o 30° směrem vpřed. Mazání pak obstarávalo dvojité olejové čerpadlo s velmi úzkým chladičem nad motorem. Agregát disponoval rozvodem DOHC s 24 ventily a vrtanými válci s průměrem 64,5 mm a zdvihem 53,4 mm, což dohromady dávalo zdvihový objem 1047 ccm při kompresním poměru 9,3:1. V neuvěřitelných 9000 1/min motor produkoval výkon 105 koní a točivý moment činil velmi slušných 83,3 N.m při 8000 1/min. I přes úzkou stavbu, byl motor poměrně široký, ale jelikož byl zcela odkrytý, pohled na šest výfukových kolen, které jsou svedeny do dvou tlumičů, je i po letech naprosto fascinující. Výjimečné bylo i řešení a samotné umístění karburátorů. Široký motor si totiž vyžádal zalomení řady karburátorů CV o průměru 28 mm do šípovitého tvaru, takže nepřesahoval svojí šířkou rozměry palivové nádrže. Hlavním činitelem šířky motoru byla délka klikové hřídele.

Konstrukci motocyklu obstarával trubkový páteřový rám, přední teleskopická vidlice o zdvihu 160 mm a kyvná vidlice s dvojicí seřiditelných pružicích jednotek o zdvihu 100 mm. Těžký alternátor a vše ostatní bylo umístěno v co možná nejužší zástavbě za motorem. Tato konstrukce klikové skříně spolu s dobře zvolenou světlou výškou umožňovala boční náklon motocyklu až do 41°. Vícelamelová spojka, jenž byla umístěna v olejové lázni vedla primární převod středem motoru pomocí širokého ozubeného řetězu na hřídeli, od níž byl poháněn zároveň i alternátor. Ozubené řetězy umístěné rovněž uprostřed, mezi třetím a čtvrtým válcem, poháněly každý jednu vačkovou hřídel. Řetězy pak disponovaly vlastním systémem napínání. Motor byl pochopitelně vybaven elektrickým startérem a pětistupňovou převodovkou. Zadní kolo pak roztáčel pouzdrový válečkový řetěz s těsněnými „O“ kroužky. Palivová nádrž pojala 20 litrů benzínu.

Podle slov mnohých závodníků i soukromých majitelů se motocykl projevoval velmi klidným chováním i v rychlostech přes 200 km/h, což byla na tu dobu extrémní rychlost. V zatáčkách při vysokých rychlostech se však projevovala jistá nervozita při brždění. Rám motocyklu totiž nebyl nejpevnější. Hitem motocyklů Honda té doby byla skládaná kola systému ComStar. Ráfky z lehké slitiny byly s nábojem kola spojeny hvězdicí lisovaných profilů, které byly k ráfku připevněny nýty. Kola obouvala pneumatiky o rozměru 3,5x18“ vpředu a vzadu 4,25x18“. Přední dvojitá kotoučová brzda měla průměr 280 mm, zadní jednoduchá pak 305 mm. Suchá hmotnost celého stroje byla 272,1 kilogramů a i s jezdcem dokázala zastavit z rychlosti 50 km/h na třinácti metrech.

Motocykl měl rozvor 1495 mm, světlost 150 mm. Maximální délka stroje činila 2220 mm, šířka 780 mm. Celková výška dosahovala 1145 mm, výška sedla pak 810 mm. Motocykl Honda CBX 1000 dokázal vyvinout maximální rychlost přes 220 km/h, zrychlení na čtvrt míli dosahoval za 11,55 sekundy, což odpovídá 188 km/h.

Model CBX byl ve své době exkluzivním a extra výkonným motocyklem. Respekt si získal především hmotností, výkonem, a celkově i cenou, která na německém trhu v roce 1978 činila 10 160 marek. Šestiválcového modelu Honda CBX se tak neprodalo mnoho, např. v Rakousku bylo prodáno pouhých 200 kusů. Také proto představuje jednu z velkých legend japonské Hondy.