Test Aprilia Tuono V4 1100 Factory 2016: milovaná bestie
- Publikovno: 4.9.2016
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
Nejsportovnější naháč prošel modernizací a nám nezbývá než opět prohlásit, že jde o nejzábavnější nářadí, co kdy jezdilo po téhle planetě.
Model Aprilia Tuono se dělá už víc jak patnáct let a za svojí dobu se z neotesaného sportovního nářadí postupně stala nejlépe ovladatelná bestie. Na začátku nového tisíciletí, kdy ještě motor dodávali Rakušáci od Rotaxu nebyla jízda na Tuonu žádný med. Tvrdý sportovní podvozek, ostrá geometrie a dvouválcový surový motor. Z této doby si dnešní model převzal surovost, kterou však výrobce vymazlil poddajným podvozkem a lepší jízdní pozicí.
Designově se poslední model od toho předchozího skoro vůbec neliší. Najdeme tu jisté odlišnosti, ale pouze v detailech. Nová grafika polepů je výraznější a nutno říci, že i líbivější. Naše testovaná verze Factory je pak i lepší co se týká podvozkových a brzdových komponentů. Po usednutí za řídítka nepoznáte výraznější rozdíl, ale i tady došlo na úpravy. Pokud máte možnost jako já si sednout na předchozí model a ihned se posadit zde, tak oceníte lepší, pohodlnější sedlo, lépe tvarovaná řídítka a jiné umístění stupaček. Celkový posed řidiči nyní lehce otevřel úhel skrčených nohou a řídítka nahnul víc k jeho tělu. Samotné sedlo vám pak dovolí v kuse ujet na jednu nádrž v pohodlí a bez bolestí.
Náš model byl pak osazen i laděnou koncovkou Akrapovič, která ze sebe vydává jeden z nejlepších zvuků, jaké jsem kdy slyšel. První nastartování vám ihned napoví, že tady je zkrátka něco jinak. I samotný motor, na vysokých volnoběžných otáčkách hučí jako kdyby chtěl ihned vyrazit. Tohle se zkrátka s ničím nedá srovnat a charakter sportovního nářadí tu je cítit ihned od začátku. Je to i dáno usednutím poněkud vysoko než jste u naháčů zvyklí, ale jak už jsem říkal nejde o nepohodlnou pozici. Výrobce udělal všechno proto, abyste si tu připadali dobře, byť tu jde primárně o sportovnější jízdu.
Motor sice umí i v dolních otáčkách, ale když chcete držet ustálené tempo, třeba okolo 120 km/h cítíte, že motor jako by chtěl neustále lehce zrychlovat. Zkouším tedy navolit palivovou mapu s nejméně agresivní křivkou a rozdíl je znát. Teď si Tuono nechá líbit i 4500 otáček a usrkává okolo 5,5 litru na sto kilometrů. To je však nejmenší hodnota spotřeby paliva na kterou se na digitálním přístroji podíváte. Počítejte spíš se spotřebou nejméně 7 litrů a pokud začnete hodně tahat, tak spíš 9. Aprilia je zkrátka sportovec a ten toho spořádá docela dost. Náš průměr po týdenním testování činil 7,4 litrů.
Těžko se zvolňuje tempo, protože okamžitě se tu cítíte dobře a jízda probíhá v rychlém tempu. To co bylo na jiných motorkách těžkopádné se na Tuonu stává opravdovou zábavou. Brzdící síla je rovněž jinde než jste byli doposud zvyklí a po páčce nyní saháte o něco později a přitom s obrovskou jistotou. Tuono z vás prostě dělá lepšího řidiče. Není problém kdykoli a kohokoli v provozu předjet a to jen stačí vrknout plynem.
Schválně zkouším na chvíli ubrat a usadit tempo na rychlost 100 km/h, ale to chce obrovskou dávku sebezapření. Motor vás neustále nabádá ať ho alespoň trochu prohrábnete. A trochu tady znamená zvýšit okamžitě rychlost o 40-60 km/h. Pružnost s jakou motor tlačí řidiče vpřed nemá téměř konkurenci. Lehce se tomu přiblížila námi testovaná novinka Yamaha MT-10, ale ta má při přechodu ze středních otáček do vyšších trochu kopanec a to není vždy příjemné. Tuono je dál, tomu stačí od volnoběhu naložit, přikrčí se a jede bez sebemenšího zaváhání dopředu.
Podvozkově jde ale Aprilia ještě dál a dovolí naklonit motorku do neuvěřitelného náklonu a to ihned po rozjetí. Velký díl na to mají špičkové pryže, ale samotná geometrie vám jde rovněž na ruku. Motorka je krátká a mrštná, přitom když se rovnáte do zatáčky a jste na tvrdých brzdách, tak netancuje a nevymýšlí kraviny. Prostě jen zavěsíte ruku na páčku a motorka si kecne k zemi a vy jen zatočíte natočením hlavy, tam kam potřebujete. Po tomhle projetí zatáčkou si můžete pak sednout na jakéhokoli naháče, ale nikdy nedostanete takovou samozřejmost s jakou to dělá Tuono.
Na Aprilii Tuono V4 1100 Factory není zkrátka nic špatně. Takovýhle bike se rodí jednou, dvakrát za deset let. Můžete mít KTM Super Duka 1290 a budete se bavit a věřím, že bude i o něco pohodlnější. Nebo si můžete pořídit levnější Yamahu MT-10, která vás bude nějaký čas bavit neokoukaným designem a nejměkčím podvozkem. Nic z toho není ale tak ostrý a přitom kamarádský jako Tuono. Posledně jsme si mysleli, že jde v podání Aprilie o radikální motorku jen na víkend. Dneska díky lepší jízdní poloze řidiče musíme říct, že si užijete i každodenní dojíždění do práce. Aprilia je v námi testované variantě letos nejlepší naháč. Tolik sportovního nadání a okruhového potenciálu nenabídne žádná jiná. Přesto vás nechce zastrašit tvrdým podvozkem a zabijáckým motorem. Tohle zkrátka nemá chybu.
Technické údaje
Motor: kapalinou chlazený vidlicový čtyřválec 65°, objem 999,6 ccm, rozvod DOHC, , kompresní poměr 13:1, největší výkon 129 kW při 11 000 1/min, největší točivý moment 120 N.m při 9 000 1/min. Vrtání a zdvih 78x52,3 mm, elektronické vstřikování, výfuk 4-2-1.
Pohoné ústrojí: šestistupňová převodovka, vícelamelová antihopingová spojka v olejové lázni, sekundární převod řetězem.
Podvozek: hliníkový rám, přední vidlice upside-down, zdvih 120 mm, zdvih zadního odpružení 130 mm, obojí plně nastavitelné. Přední brzda 2x320mm kotouče, radiální brzdiče Brembo monobloc, radiální pumpa, opancéřované hadice, zadní brzda 1x220mm brzdič Brembo s integrovanou nádobkou kapaliny. Sedmnáctipalcové ráfky z lehké slitiny, přední pneumatika o rozměru 120/70 ZR, zadní 200/55 ZR, výška sedla 825 mm, rozvor 1445 mm. Suchá hmotnost 183 kg, objem palivové nádrže 18,5 litrů.
Cena: 449 990,-Kč
- Přidat komentář +
- Publikováno: 4.9.2016
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
Další z rubriky
- 25.10. - Test Harley-Davidson Street Glide: dárek ke čtyřicátinám
- 26.8. - Test Honda EM1 e: malý městský elektroskútr
- 9.8. - Test CFMOTO 450MT: malý dobrodruh
- 26.7. - Test Harley-Davidson Low Rider ST: basa tvrdí muziku
- 19.7. - Test Ducati Hypermotard 698 MONO: nejvýkonnější jednoválec
- 14.6. - Test Honda NX500: obratné cestovní enduro