Test Ducati Diavel Carbon

Publikov�no: 20.8.2011

Za?~Yazeno v:

Testy

Autor:

Jaroslav Vavera

Na té motorce něco je. Vypadá jak vykrmené morče, které sprint z klidu na stovku zvládne během tří sekund a za ohlušujícího zvuku zmizí za horizontem. Okouzlí i svými jízdními vlastnostmi?

>>>

V Itálii se loni zrodila konkurence pro „přemotorované bestie“ typu Yamahy V-Max či Suzuki B-King. Nekapotovanou Ducati Diavel totiž pohání kapalinou chlazený dvouválec Testastretta s objemem 1,2 litru s největším výkonem 162 koní při 9500 1/min. Podstatnější však je, že při 8000 otáčkách dosahuje největší točivý moment motoru, vypůjčeného od multistrady, hodnoty 127,5 N.m. Poměrně dlouhý rozvor sebevědomě vypadající novinky je 1590 mm, suchá hmotnost 210 kg a do nádrže natankujete 17 litrů bezolovnatého benzinu, což znamená dojezd nějakých 220 kilometrů. Já jsem půjčený motocykl vracel po dvou dnech s průměrem 7,1 l/100 km, a to jsem ho nijak nešetřil a ještě teď mám ruce vytahané jako opičák.

Po strohém výčtu dat si pojďme tento zvláštní dvousedadlový stroj prohlédnout. Ano, opravdu vypadá hodně nezvykle se svou nahrbenou přední částí, dlouhým rozvorem a obnaženou zadní širokou pneumatikou Pirelli Diablo. Rozhodně na diavelu zaujme perfektní zpracování do posledního detailu. Poloha za řídítky je velmi pohodlná, a ani po dlouhé cestě se nebude asi nikdo cítit unaven, tedy pokud nepojede po dálnici rychlostí vyšší než 140 km/h (mohutný zátah motoru a odpor větru udělají své). Spolujezdce jsem raději žádného nepřibral (k dispozici jsou vyklápěcí stupačky a výsuvné madlo), asi by se necítil dobře jako já tak dlouhou dobu. V případě diavela se ale vše točí kolem dvouválcového motoru, podvozku tvořeného příhradovým rámem a špičkovými komponenty.

Proto přejdeme rovnou k jízdě. V kapse mám elektronický klíček a stejně jako u multistrady aktivuji zapalování. Uvítací grafika na dvou displejích je velmi efektní a jejich zobrazení vypadá hodně přehledně (na palubním počítači chybí pouze dojezd). Po nastartování budete ale vnímat zcela jiné věci. Vibrace vysokovýkonného dvouválce a jeho ohromující zvuk, který i na volnoběh určitě ve vašem nikdo nepřeslechne. A tak zatímco vaši sousedi budou vědět, že máte novou mašinu, vy budete znovu a znovu chtít poslouchat chraplavý agresivní zvuk linoucí se z dvojice koncovek výfukové soustavy. Okamžitá reakce motoru na sebemenší pootočení plynové rukojeti už od nějakých 2000 otáček vás utvrdí, že pod vámi je opravdu poctivých 162 koní a zadní pneumatika má zejména na výjezdech ze zatáček velmi mnoho práce.

Výtečný podvozek a brzdy spolu s přijatelnou hmotností, která je zhruba o 100 kg nižší než u zmiňované Yamahy V-Max, se vám i do pravoúhlých zatáček bude Ducati Diavel skládat doslova na první ohlédnutí. Limitujícím faktorem budou pouze stupačky. Pravdou je, že díky dlouhému rozvoru, nízkému těžišti a široké zadní pneumatice musíte tomuto stroji dopřát větší náklon, se kterým nemá vůbec žádný problém, a rychlost, se jakou se do něj dostane, vás překvapí. Takže zapomeňte na trápení ve stylu muscle-cruiseru nebo americkou stavbou H-D. Při popojíždění ve městě doporučuji nevyužívat celý výkonový potenciál, a jednoduše si vybrat ze tří nabízených palivových map mód urban (ten nabízí 100 koní a lepší zátah od volnoběhu). Na pražských kostkách se vám při dobrzďování také občas aktivuje standardně dodávané ABS.

Ducati Diavel je velmi zvláštní stroj, který si nemusíte zamilovat na první pohled. Po několika desítkách kilometrů v sedle zjistíte, že začínáte o jeho vlastnictví minimálně přemýšlet. U nás se pro něj, i přes poměrně vysokou cenu, rozhodlo na čtyři desítky motorkářů. A to je ta nejlepší vizitka.

Technické údaje

Motor: Kapalinou chlazený vidlicový dvouválec do L (90°) se čtyřmi ventily na válec. Vrtání a zdvih 106 x 67,9 mm, zdvihový objem 1198, 4 cm3, kompresní poměr 11,5 : 1. Největší výkon 162 k (119 kW) při 9500 1/min. Největší točivý moment 127,5 N.m při 8000 1/min. Elektronické vstřikování Mitsubishi, ovální vstřikovací jednotka Mikuni, tlakové oběžné mazání, elektrické spouštění a el. digitální zapalování.

Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod O-kroužkovým řetězem, vícelamelová hydraulicky ovládaná antihopingová spojka v olejové lázni, šestistupňová převodovka.

Podvozek: Příhradový rám z ocelových trubek, přední, plně nastavitelná vidlice upside-down Marzzochi, průměr nosníků 50 mm, zdvih 120 mm, vzadu jednoramenné kyvná vidlice s centrální pružicí a tlumicí jednotkou Sachs monoshock, zdvih 120 mm. Brzdy kotoučové s ABS, vpředu dvojitá ventilovaná o průměru 320 mm se čtyřpístkovým radiálně uloženým třmenem, vzadu jednoduchá ventilovaná o průměru 265 mm s dvoupístkovým třmenem. Protiblokovací systém brzd. Devítipaprsková litá kola o rozměru 17“. Pneumatiky 120/70 ZR 17 vpředu a 240/45 ZR 17 vzadu. Rozvor 1590 mm, výška sedla nad zemí 770 mm, suchá hmotnost 207 kg, objem palivové nádrže 17 litrů.

Základní cena vč. DPH: 399 000 Kč Cena testovaného provedení vč. DPH: 475 000 Kč