Test Ducati Monster 1200 R: nahá a divoká

Publikov�no: 29.8.2016

Za?~Yazeno v:

Testy

Autor:

Jaroslav Vavera

Nový vrchol v nabídce řady Monsterů u italské Ducati nese označení R a popravdě řečeno nemá se svými sourozenci mnoho společného. Jedná se spíše o svlečený supersport, nejvýkonnější naháč v historii značky, který jsme v rámci testu prohnali po klikatých silničkách.

Tak na tuhle motorku jsem se opravdu těšil už od loňského oficiálního představení na frankfurtském autosalonu, kterému jsem byl osobně přítomen. Uchvátil mě její vzhled, neřešil jsem jakou má elektronickou výbavu ani její motor, dostala mě samotná vizáž této nekapotované mašiny. Dominantní přední světlomet, tvarovaná palivová nádrž, zajímavě řešené výfukové svody zakončené dvojitou hliníkovou koncovkou, kované sedmnáctipalcové ráfky Marchesini a sexy tvarovaná ocasní část, úzká, zeštíhlující a mířící směrem vzhůru.

Hned po prvních testech uveřejněných v rámci jízd pro vybrané novináře z celého světa bylo jasné, že se bude jednat o sice nenápadný, zato však schopný stroj poskytnout vám maximální jezdeckou nirvánu i na běžných silnicích. Ok, trochu vás zchladí pohled do ceníku, Ducati Monster 1200R totiž stojí bezmála půl miliónu korun. K základní ceně si ještě musíte připočíst i takovou speciální a drahou výbavu jako je přední kovaný ráfek za 44 213 Kč a zadní kovaný ráfek za 47 372 Kč. Tlumič řízení Öhlins pak přijde na nemalých 17 878 korun.

Předloni jsem záviděl kolegovi z redakce jeho test Ducati Monster 1200 S, pěl na ni ódy ještě dlouho po vrácení motocyklu, a tak když nám přišla nabídka vyzkoušet si eRko, neváhal jsem ani chvíli a zamluvil si ji pro sebe. Dopředu říkám, udělal jsem skvělé rozhodnutí. Už při přebírání jsem se utvrdil v tom, že tak jak se mi mašina líbila ve Frankfurtu, teď mi přišla ještě krásnější. Možná to bude tím, že jsem se těšil jak malý kluk, na první svezení. Propracované tvary, kvalitně zpracované detaily, vlastně celý motocykl je dokonale zpracován, nikde nic nepřečnívá, vše na sebe hladce navazuje.

Srdcem Monstera 1200 R není nic jiného než motor Testastretta 11° DS, který má díky vyššímu kompresnímu poměru, oválné vstřikovací jednotce a větším výfukovým ventilům maximální výkon 160 koní a točivý moment 131,4 Nm. Kompletní odpružení, včetně již zmíněného tlumiče řízení, dodává firma Öhlins. Oproti eSku je eRko o dva kilogramy lehčí. Celkovou suchou hmotnost (180 kg) pomáhají snížit jak kovaná kola Marchesini tak i hliníkové koncovky výfuku. Samozřejmostí jsou skvělé brzdy Monoblock Brembo M50, které mimochodem naleznete na supersportu Ducati 1199 Panigale a velké množství karbonu. To vše v designu Ducati Corse a dvou barevných kombinacích, červená s černými koly a černá s černými koly.

Jsou to ale komponenty, které z tohoto nekapotovaného motocyklu dělají ten správný klenot. Pravda, dát za takto vybavený stroj půl milionu korun je opravdu mnoho, ale jakmile se na ní svezete, okamžitě si ji zamilujete. Už po nastartování ucítíte sílu pod vámi a za hrubého mechanického hlomozu se s očekáváními rozjedete. Klasický posed na nekapotovaném stroji tu trochu umocní široká řídítka a ve vašem zorném poli se docela dobře vyjímá digitální TFT displej který překrývá opravdu symbolický větrný štítek.

Multifunkční plnobarevný displej zobrazuje rychloměr, otáčkoměr, měření kol, hodiny, teplotu vzduchu, teplota chladící kapaliny, napětí na baterii, dvě denní počítadla, počítadlo rezervy paliva, upozornění na servis, zobrazení zvoleného jízdního režimu, nastavení ABS, nastavení DTC, ukazatel zařazené rychlosti, příprava na DDA+, imobilizer, a nezbytné kontrolky: zařazený neutrál, směrová světla, dálkové světlo, omezovač otáček, nízký tlak oleje, rezerva paliva, aktivace DTC. Možná se vám těch informací zdá hodně, máte pravdu, však mně také pár kilometrů trvalo, než jsem se v něm zorientoval, ale zvykl jsem si na něj poměrně rychle. Ovládá se pomoci tlačítek umístěných na levém řídítku.

Za řídítky se cítím jako doma. Jsou široká a díky nim se motocykl dobře vede. Jedna věc mě však ještě před vyjetím utkvěla v hlavě a to výška sedla. Ačkoliv nejsem nijak malý, měřím 185 cm, sedlo ve výšce 830 mm bylo na mě tak akorát. Bohužel se nedá usadit níže, proto se jedinci menšího vzrůstu musí připravit na to, že nedosáhnou na zem celou nohou. Každopádně posaz je vzpřímený, lehce nakloněný vpřed, ale na rukou neležíte, nohy máte pohodlně usazeny pod sebou.

Monster 1200R si zamilujete během první půl hodiny jízdy. Tak obratný, přesný a zvukově vydařený stroj jsem pod zadkem neměl už dlouho. Zážitek z jízdy umocní i ultimativní brzdy Brembo M50 s dvojicí 330 milimetrových kotoučů se čtyřpístkovým třmenem vpředu a jednokotouč s dvoupístkem vzadu. Brzdy mají okamžitý nástup, jsou agresivní, silné, lehce dávkovatelné a nemají tendenci uvadat. Podrží vás v každém okamžiku a vy se tak na ně můžete plně spolehnout.

Podvozek je naladěný téměř dokonale, plně nastavitelné odpružení Öhlins vpředu i vzadu pracuje přesně tak, jak byste si to sami přáli. Já s ním vůbec nemanipuloval, tovární nastavení mi vyhovovalo a navíc, po celou dobu testu jsem stejně jezdil sám. Omlouvám se „baťůžkům“, ale tuhle mašinu si nejlépe vychutnáte v jednom, vaše emoce navíc podpoří i skvělý zvuk z dvojice výfuků Termignoni, které přidávají tři procenta výkonu motoru.

Motor je naladěn spíše na cestovní styl jízdy, tam, kde by eSko už potřebovalo podřadit, tak eRko si spokojeně přede dál. Ovšem jakmile se dostanete otáčkami nad hodnotu 7000, zjistíte, že máte pod zadkem divoké zvíře, dravého „Monstera,“ který je rovněž vybaven elektronickými pomocníky, a tak si budete moci zvolit mezi osmi úrovněmi trakce, třístupňovým ABS a třemi jízdními režimy (Urban, Touring a Sport). Tyhle všechny součásti vám dodají velké množství sebevědomí, a budete zkoušet jet ještě rychleji, s většími náklony (stroj je umí v rozmezí 50°) a na brzdy budete chodit čím dál později. Důvěru budete dávat také skvělým pneumatikám Pirelli Diablo Supercorsa SP.

Ducati Monster 1200R je neskutečně zábavný a na okruhu dosti konkurenceschopný stroj i pro opravdu supesportovní motocykly. Lehce se přehazuje ze strany na stranu, reakce na plyn je okamžitá a vy si stále budete užívat ty jedinečné výjezdy ze zatáček. Svou ovladatelností a ergonomickým posazem umí oslovit širší spektrum jezdců, kteří by se jinak za úzká řídítka obtížně skládali. Tahle „nahá dukatka“ umí být v rukou zkušenějších jezdců hodně divoká, jak na okruhu, tak i mimo něj. A pro mne znamenala letošní nejlepší svezení na motocyklu v jeho nejryzejší podobě.

Technické údaje

Motor: kapalinou chlazený dvouválec do L. Vrtání a zdvih: 106 x 67,9 mm , zdvihový objem 1 198,4 ccm, kompresní poměr 13 : 1. Největší výkon 117,7 kW (165 koní) při 9 250 otáčkách. Největší točivý moment 131,4 Nm při 7 750 otáčkách, elektrické spouštění a el. digitální zapalování.

Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod O-kroužkovým řetězem, vícelamelová hydraulicky ovládaná spojka v olejové lázni, šestistupňová převodovka.

Podvozek: Příhradový rám z ocelových trubek, plně nastavitelná vidlice upside-down Öhlins, průměr nosníků 48 mm, zdvih 130 mm, vzadu jednoramenná kyvná vidlice s centrální pružící a tlumicí jednotkou Sachs, zdvih 159 mm. Brzdy kotoučové Brembo M50, vpředu dvojitá o průměru 330 mm se čtyřpístkovým radiálně uloženým třmenem, vzadu jednoduchá ventilovaná o průměru 245 mm s dvoupístkovým třmenem. Pneumatiky 120/70 ZR 17 vpředu a 200/55 ZR 17 vzadu. Výška sedla nad zemí 830 mm, suchá hmotnost 180 kg, rozvor 1509 mm, objem palivové nádrže 17,5 litrů.

Základní cena v ČR: 17 990 eur