Test Yamaha MT-10: Transformers na Zemi

Publikov�no: 1.8.2016

Za?~Yazeno v:

Testy

Autor:

David Siegl

Pokud máte před sebou MTčko nemůžete se ani na chvíli zbavit výjimečnosti. A pokud na chvíli vaše myšlenky sklouznou k pocitu zevšednění a okoukaného designu, po projížďce opět vystřízlivíte.

Na slovní spojení okoukaný design je ještě brzo, ale i ta nejhezčí holka se vždy okouká. Po týdnu stráveném v sedle této krásky mám ale v hlavě spoustu důležitějších myšlenek, které vám chci sdělit. Tak za prvé se jedná opravdu o sci-fi a hned vysvětlím proč. Design je jasný, to je něco, co připomíná zapomenutý dopravní prostředek od poslední návštěvy Marťanů na naší planetě. Barevná kombinace šedé, která při prvním dojmu působí mdle, až nudně se časem stává hrozivě odstrašující. Motocykl díky ní působí až mechanicky odtažitý a neosobní. Pokud si k tomu připočtete výrazně žlutá kola, které připomínají varovné zbarvení o nebezpečně se rotujících částech, které mohou člověka zranit, tak tu už jen chybí výstražná samolepka s nápisem “Pozor nebezpečí”.

Mohl bych místo toho popisovat jednotlivé části motocyklu, ale to by vám nedalo o moc víc než předchozí odstavec. Možná připomenu, že je tu spousta plastových dílů, které jsou přichyceny jedním, dvěma šroubky a nepůsobí tak neohroženě bytelně, jako celkový design. Ale to už je daň, za první odzbrojující efekt, který na vás zapůsobí z dokonalých fotek při prvním odhalení. Nicméně, MT-10 působí v reálném světě stejně magicky jako na fotkách, a to je dost na to, abyste pochopili, že design této Monster Torque Yamahy je opravdu mocné pouto.

Řada MT, která se pyšní fun factorem a agresivním designem má teď novou vlajkovou loď. Jedná se o motocykl, který má základ ve sportovní R1, jejíž test si můžete přečíst zde. Je nutné ale připomenout, že vnitřnosti motoru byli pozměněny, to aby se s cenou dostal výrobce dolů, ale i s ohledem na ne tak radikální použití jako na závodním okruhu. Tahle motorka má povozit posádku v pohodlí, stejně jako přiblížit řidiči sportovní schopnosti ze závodního speciálu, aniž by se chlapec úzkostlivě schovával za řídítka. Za ty se ale paradoxně schováte, jelikož jsou poněkud výš, než byste u sportovního naháče čekali. Čapnete pořádný rohy, které na vás trčí a jdou vám naproti. Tohle bych nečekal, ale opět se musím zamyslet a přehodnotit svoje očekávání. Pohodlím Yamaha nešetří a tímto strojem se rozhodla odhodit zažité konvence, že sport = rovná se nepohodlí.

Yamaha MT10 hýčká řidiče a je na svůj temperament nečekaně otevřená ke všem typům jezdců. Věřím, že se tady dobře uvelebí i borec se 190 centimetry. Pod 175 centimetrů je to ale už na pováženou, protože sedlo je vysoko a nohy při manipulaci a zejména při couvání máte na špičkách. Takže teď už se jen zařaďte mezi jaké čahouny patříte a udělejte si obrázek sami. Klíček zasunuji do hodně utopené spínačky, kde ještě lehce překáží kabel od spojkové páčky. Trochu tedy zaváhám a přitom mrknu na palubní přístrojovku, která je ve stylu vojenského nerozbitného mobilu. Ta na mě rozsvítí kontrolky, kde najdete zkrátka vše. Strohá přehlednost ničím nevybočuje, kromě naučení se ovládání, kdy listujete pohodlně přepínačem na řídítku mezi denními počítadly, však musíte nulovat tlačítkem reset na palubovce.

Motorově musíte uznat, že základ z R1 je pádný argument proč se těšit. Dolní otáčky jsou velice ochotné a nechávají vás a vaše zápěstí zahřát aniž byste potřebovali prášky na uklidnění. Uvolněné tempo nabíhajícího motoru do nějakých pěti tisíc otáček si vás získá a to jak v ucpaném městě, tak v dešti. I přes volbu tří palivových map, kde je historicky poprvé prohozené A za B. Kdy B je maximum power a A je nejmenší síla, tu máme ještě klasický mód Standard. Ten jsem si nejvíc oblíbil, protože kombinuje plný tah s kultivovaností. Plnotučný mód občas ve městě zakucká a lehce zahraje na vaše nervy až přílišnou horlivostí, doprovázenou i lehkým cuknutím. A nejslabší palivová mapa zas umí nadchnout jen v dešti nebo při čerstvě nazutých pneumatikách.

V každém případě vždy dostanete náběh mocného kroutícího momentu, který se u čtyřválce zas tak často nevidí. Jde o neotřelou koncepci motoru, který působí spíš jako tříválec. A vlastně i jeho zvuk, který je chraplavý až bublající se postará o to, že se budete mocně bavit a zaručí, že jízda bude pokaždé něčím výjimečným. Síla 160 koní je značná a víc než stádo koní vás tady baví mohutnost s jakou se síla valí na zadní pneumatiku. Spojení mezi vaším pravým zápěstím, motorem, pneumatikou a asfaltem je pak zajištěno podvozkem, který díky bohu výrobce nastavil v podobném duchu, jako zvolil polohu řidiče. Komfortně se zde střetává nabalující se síla newtonmetrů a pevného šasi. Feeling od předku je pak perfektní a to i přesto, že vaše ruce jsou poněkud dál od centra dění. To jsou ty vysoko položená řídítka, ale ve finále pak ušetříte díky nim dost energie a informace, které na vás přední vidlice chrlí si pak užijete déle.

Jdu na brzdy, ale ani tady se MT10 nenachytá. Výrobce už dlouho spoléhá na svoje osvědčené komponenty a pokaždé dostanete perfektní sílu od třmenů. Páčka je při brzdění poněkud měkčí, ale zas nemáte pocit, že vaše destičky dřou sklo. Máte vždy pocit, že se na kotoučích opravdu hobluje materiál.

Yamaha MT10 je motorka, která vás bude dlouho bavit. A to nejen designem, ale i špičkovým motorem a velice dobře nastaveným podvozkem. V základu je to velice jednoduchá koncepce. Vnitřnosti motoru nejsou ortodoxní a menší výkon 160 koní zaručuje, že vám neodejde za pár let do kopru. Vzhledově na to nevypadá, ale máte v ní i super cesťáka, který má také tempomat. Prostornost pro cestující dává tušit pořádnou porci kilometrů bez úhony. To ale nikde neříkejte, protože aura vesmírného monstra požírající děti by tím mohla utrpět.

Technické údaje

Motor: kapalinou chlazený paralelní čtyřválec, 4 ventily, Elektronické vstřikování. Vrtání a zdvih 79 x 50,9 mm, zdvihový objem 998 ccm, kompresní poměr 13:1. Největší výkon 118,1 kW (160 koní) při 11 500 1/min, největší točivý moment 111,4 N.m při 9 000 1/min. Nejvyšší rychlost 285 km/h.

Pohonné ústrojí: sekundární převod řetězem, mechanicky ovládaná vícelamelová spojka v olejové lázni, šestistupňová převodovka.

Podvozek: rám z hliníku, Deltabox, přední vidlice USD o průměru 43mm s nastavitelným stupněm tahu a tlaku, zdvih 120 mm, zadní odpružení kloubové, systém Monoshock s nastavitelným předpětím, zdvih 120 mm. Přední brzda hydraulická dvoukotoučová 320 mm, zadní brzda hydraulická jednokotoučová 220 mm. Kola magnesiová 17", pneumatika vpředu 120/70 ZR 17 a vzadu 190/55 ZR 17, Celková délka 2095 mm, šířka 690 mm, rozvor 1400 mm, výška sedla nad zemí 825 mm, mokrá hmotnost vč.náplní 210 kg, objem palivové nádrže 17 litrů.

Cena: 369 990,-Kč

Davida obléká firma MBW s.r.o.