Test Yamaha XSR900: Hodně dobrá koupě!

Publikov�no: 22.6.2016

Za?~Yazeno v:

Testy

Autor:

David Siegl

Takovýhle naháče můžu. Jednoduše poskládaná motorka, s trochou elektroniky. Silný motor a perfektní ovladatelnost. Za svý peníze nemůžete dostat nic lepšího.

Designově se Yamaha vrací do sedmdesátých let, ale vše je velmi moderní. Zapomeňte na drátěný kola a pomalé poskakování po městě. Tady totiž dostanete sice retro vzhled, ale zasazený do dnešní doby a navíc s dnešní technikou osvědčeného řadového tříválce, tak proč ho nezkusit trochu poladit a nasadit i do univerzální stylové motorky. A ano to klaplo. Zábava, která vás s tímto motocyklem čeká, se nenachází každý den a jen málokdy se věci takto sejdou.

Drtím dálnici na Moravu, přikrčený za širší řídítka ve vyšší poloze. Na tachometru je víc než povolená rychlost, ale já si nestěžuji, že mi vítr tolik lomcuje s hlavou. Vím totiž, že až dojedu do cíle, budu mít dva dni tu nejlepší motorku na popojíždění po vesničkách za vínem. Chvíli ale trvalo, než se nadšení dostavilo a to proto, že když se tady posadíte poprvé, jste trochu výš, než byste od retro naháče čekali. Většinou jsou tyhle biky u země. Design taky klame tělem a to díky splývající palivové nádrži, která jen lehce převyšuje sedlo. Se zadkem 830mm nad zemí se budete sžívat postupně. Pak přijde na řadu ucpané město a vy zjistíte, že tohle je moc dobře vymyšleno a že jste se dlouho necítili na motorce tak svěží a v bezpečí.

Po vzhledové stránce není rovněž co vytknout a každý kdo měl možnost XSR prohlédnout byl nadšený. Poctivé materiály a zajímavé detaily jako držák světlometu nebo schovaný minivýfuk pod motocyklem apod. Palubní přístroj v podobě malého kruhového ciferníku je komplet digitální a na malý prostor se vměstnalo jak otáčkové pole, rychlost, tak i ukazatel zařazení kvaltu a denní počítadla, hodiny, spotřeba a teplota vzduchu i motoru. Orientace nepřijde hned, ale po třech dnech už víte kam juknout a zvyknete si už napořád. Kromě tří palivových map A, B, STANDARD tu je ještě kontrolka ABS a kontrola trakce. Palivové mapy lze přepínat i za jízdy a to ovladačem na pravém řídítku. Trakce se přepíná na levém řídítku a v menu listujete dvojicí tlačítek na budíku. Škoda, raději bych listoval v menu ovladačem u palce levé ruky.

Po nastartování neslyšíte skoro nic, jen pravidelné svištění podobné čtyřválci a jen prohrábnutí plynu napoví o zdejších třech válcích. Kvalty zapadají jemně s příjemným cvaknutím. Spojka je sametová a dvojku pobírá i při rozjezdu. Manipulce je prvotřídní a nevzpomínám si, že bych se kdy cítil lépe. Trochu mi to připomíná původní Hondu CB 600, která byla milovníkem autoškol i dívek. Prostě nezáludnost a velká vstřícnost. To je potřeba tady připomenout a zdůraznit. K čemu vám je nadupaný motocykl, když se na něm necítíte dobře. To tady nehrozí a pokaždé když se rozjedete, budete mít úsměv na tváři.

Motorově si pak poradíte s každou překážkou v provozu. Výkon je klasický devítikilový objem řadového tříválce známý z MT 09. Yamaha ale změnila palivové mapy a odezva reakce na plyn je teď čistší a motor se zbavil i vibrací ve vyšších otáčkách. Tedy, vibrace tu jsou, ale už neotravují a naopak dodávají ten správný říz. Dole se nedočkáte žádného rušivého elementu a jen se s motorem mazlíte. Jakmile ale přelezete 5000 otáček je všechno jinak a Yamaze se chce na zadní. Kvalty jsou trochu víc poskládané za sebe, ale dostáváte pokaždé hodně krouťáku a tak není problém předjet kohokoli.

Podvozkově se pak výrobce vytasil s kompromisem, abyste mohli drandit jak po perfektním asfaltu a dostali sportovní jízdu, tak po nerovnostech a přitom jste z toho nevypadli. Tlumení je ale přesto o malinko víc nakloněno sportovnímu pojetí, a tak větší výmoly v rychlostech přes 120 km/h už otřesou celou posádkou. Nemůžete tedy chtít, abyste měli závoďák a enduro na vysokých tlumičích v jednom. Zkrátka výkonu motoru odpovídá i podvozek a jeho použití. Kdo se tedy chce bavit a hlavně rád kličkuje v provozu a blbne na okreskách je tu správně. To vše při zachování pohodlí.

Pohodlí tu ocení i spolujezdec, který se sice nemá kde chytit za nádrž, ale měkkou příjemně polstrovanou sedačku ocení i na delších cestách. Prostoru tu je tak akorát abyste se uvelebily, ale ne zas tolik aby mezi řidičem a spolujezdcem vznikla díra, a vy jste tam lítali sem tam. Spotřeba se pohybuje mezi 5 a sedmi litry. Na dálnici okolo 6. Pokud držíte plnej, tak i lehce přes sedm, ale to už je fakt extrém. Víc ani ťuk. Nádrž pojme jen 14 litrů a po přibližně 200 kilometrech musíte hledat benzinku. Brzdy jsou velmi příjemné, ale neuškodila by agresivnější pumpa. Při velkém zatížení malinko brzdy vadnou, ale pro většinu jezdců bez problémů.

Kdo chce univerzální bike s mazec motorem a velkou ochotou zatáčet je XSR900 velmi dobrá volba. Cenovka je sice trochu vyšší, ale jde o novinku, takže za rok by to mohlo bejt okolo 250 000,-Kč a to už by byla koupě roku. Nicméně když se svezete, uvidíte, že takto ideální kombinaci výkonu a ovladatelnosti jen tak nikdo nenabídne. Yamaha XSR900 se moc povedla a v limitované edici se závodním zbarvením to je koupě ještě malinko lákavější.

Technické údaje

Motor: kapalinou chlazený čtyřdobý tříválec, rozvod DOHC. Vrtání a zdvih 78 x 59,1 mm, zdvihový objem 847 ccm, kompresní poměr 11,5:1. Největší výkon 84,6 kW (115 k) při 10 000 1/min, největší točivý moment 87,5 N.m při 8500 1/min. Elektronické vstřikování, tlakové oběžné mazání, el. digitální zapalování.

Pohonné ústrojí: šestistupňová převodovka. Mokrá vícelamelová spojka. Primární převod ozubenými koly, sekundární převod řetězem.

Podvozek: hliníkový rám, přední teleskopická vidlice, zdvih 137 mm, zadní asimetrická kyvná vidlice, zdvih 130 mm. Brzdy kotoučové, vpředu dvojitá o průměru 298 mm se čtyřpístkovým třmenem, vzadu jednoduchá o průměru 245 mm s jednopístkovým třmenem. ABS. Kola litá desetipaprsková. Pneumatiky 120/70 ZR17 vpředu a 180/55 ZR17 vzadu. Rozvor 1440 mm, světlá výška 135 mm, výška sedla nad zemí 830 mm. Pohotovostní hmotnost 195 kg. Objem palivové nádrže 14 litrů.

Základní cena včetně DPH: Žlutá limitovaná edice 60th výročí - 279 990 Kč