Honda Fest 2017: reportáž z Liptovského Jána

Publikov�no: 30.8.2017

Za?~Yazeno v:

Život motorkáře

Autor:

Gabriela Pospíšilová

Osmý ročník tradiční akce, kterou pořádá československé zastoupení značky Honda je za námi a já jako účastník můžu jenom napsat: „Bylo to nepopsatelné!“ A tím by vlastně moje reportáž mohla skončit, ale to by byla velká škoda a vy byste se nikdy nedozvěděli, jak jsme se tam měli.

Letošní ročník měl svoji v základnu v předhůří Nízkých Tater v městečku Liptovský Ján, a proto bych si dovolila jeho motto „Tři dny v sedle“ poupravit na „Pět dní v zatáčkách“, neboť já vlastně prožila pět úžasných dní s motocyklem Honda. Na celou akci dostávám k dispozici novinku Honda X-ADV, můžete se již brzy těšit také na test tohoto off-road skútru. S najetými 2,5 tisíci kilometry můžu s klidným srdcem říct, že jsem jej opravdu pořádně otestovala.

Po cestě do Liptovského Jána se setkávám s kolegy novináři a během pár vteřin se domlouváme na tom, že jestli někudy pojedeme, tak rozhodně ne po dálnici. Sedáme nad mapu a volíme trasu, přes Žďár nad Sázavou, Boskovice, Prostějov, Hranice na Moravě, Makov a Žilinu, s krátkou zastávkou v Olomouci na oběd. Vše vychází přesně podle plánu a my si užíváme dobře zvolenou trasu lemovanou krásnou přírodou. S úsměvem na rtech přijíždíme do cíle v Liptovském Jánu, já ještě ani nestíhám slézt z motocyklu a už mám kolem sebe mužský fanklub. Téměř okamžitě zjišťuji, že já jsem jim vlastně absolutně ukradená a jediné co je zajímá je můj motocykl X-ADV :-)

Většina účastníků Honda Festu je již na místě a je fajn sledovat, jak se zase po roce shledávají a vítají se. Vždyť se tu potkávají lidé téměř ze všech koutů Čech a Slovenska a spojuje je společná DNA s označením „Honda“. Neváhám ani vteřinu a vyrážím na obhlídku parkoviště. Tolik motocyklů Honda na jednom místě se málokdy vidí. Občas se tu najde nějaká rarita, ale asi největší zastoupení tady mají Africa Twin a je úplně jedno, jestli nový model nebo ty původní legendy, které rozhodně neztrácejí nic ze svého kouzla. Snad možná vedle nové Africa Twin jsou ještě kouzelnější.

Teď by bylo na místě napsat, že večer bylo slavnostní zahájení, ale ono moc slavnostní nebylo, vše se tu totiž nese v kamarádském duchu a tak bylo spíš vtipné a informativní. Dozvídáme se program na celou akci a podrobně je nám představena trasa prvního dne. Tedy musím říct, že je program pěkně našlapaný, ale je tak zajímavý, že se z něj nedá nic vynechat. Samozřejmě, že je tu vše dobrovolné, když se budete chtít celý den válet v hotelovém bazénu, nikdo vám nic neřekne, ale připravíte se o jedinečné trasy a malebnou přírodu kolem. Ostatně nebylo tu moc účastníků, kteří by nevyrazili alespoň na krátkou vyjížďku. Máte totiž vždy na výběr mezi dlouhou trasou nebo zkrácenou, anebo si jeďte jak chcete sami. Tady vás nikdo do ničeho nenutí, jediné přání je, abyste se tu cítili dobře a to se organizátorům rozhodně daří plnit.

Ráno se setkáváme u motorek a je mi trochu divné, že s naší novinářskou partou nikdo nechce jet, až na kluky z Hondy. Po prvních kilometrech zjišťuji proč a také to, že z nádherné krajiny Nízkých Tater neuvidím vůbec nic. Jedeme v ostrém tempu, levá zatáčka střídá pravou a já se snažím ze svého skútru vytáhnout skryté sportovní vlastnosti. Kolegům na Afrikách stíhám docela obstojně, jen ztrácím na výjezdech ze zatáčky. Pánové mi však tento hendikep vynahrazují a plní mi můj sen, jdeme na prohlídku Ochtínské aragonitové jeskyně.

Součástí Honda Festu je pro jeho účastníky i možnost vyzkoušení si všech motocyklů, které výrobce má ve své nabídce, a tak nám nezbývá nic jiného, než být včas zpět na hotelu, neboť naše motocykly zároveň slouží i jako testovací. Ani mě nepřekvapuje, že největší zájem je o Africa Twin a také o X-ADV. Večer je pro nás připraven lákavý program, kde kromě podrobného vysvětlení trasy druhého dne, doslova se slzami v očích prožíváme kurz první pomoci. Ovšem my nebrečíme strachy či bolestí, ale smíchem! Nevím, kde toho školitele z Červeného kříže našli, ale byl neskutečně vtipný. Ostatně začít přednášku větou, že na Slovensku mají pouze tři skvělé řečníky, jedním z nich byl Mečiar, druhým je Fico a třetím je on sám, to hovoří o všem.

Večerní program je každý den našlapaný. Zajímavá byla přednáška o bezpečné jízdě na silnici, i staří zkušení bardi si rádi poslechli různá doporučení, jak se chovat v provozu, jak správně projet zatáčku na motocyklu nebo co dělat, když se dostanete do krizové situace. Mě osobně velmi oslovila přednáška o základech jízdy v terénu, ačkoliv to bylo už pozdě večer, stejně mě to bavilo a jak bylo vidět i ostatní účastníky. Kdo totiž chtěl, mohl si v rámci Honda Festu se svým motocyklem vyzkoušet enduroškolu naživo, pod vedením zkušených trenérů. Trať byla zvolená jednoduchá a ohlasy účastníků byly jenom pozitivní.

Ti poslední, kteří nevěřili, co vše lze s Africou Twin provádět, ty přesvědčil během své exhibice Míra Lisý. Do Norska jsme se velmi rychle přenesli s povídáním Radka GAS Michny. Poutavě nám popisoval jeho expedici na Nordkapp a pomocí fotografií jsme se na tuto cestu vydali s ním. Ani jsme se nenadáli a byl tu poslední večer, korunovaný tombolou a sladkou tečkou na závěr v podobě dortu s logem Honda Festu. Vyvrcholením byl závěrečný ohňostroj, který rozzářil noční oblohu nad Liptovským Jánem.

Je na místě poděkovat všem organizátorům za bezchybnou akci, zajímavý program a nádherné trasy. Člověk najednou zjistí, že je naprosto zbytečné honit se někde do Alp, když na Slovensku máme možná ještě hezčí silničky než tam. No a pokud byste chtěli být příště při tom, stačí sledovat stránky Hondy a jakmile se objeví pozvánka na Honda Fest, neváhejte se přihlásit. Pozor, je tu však jediná podmínka a tou je vlastnit motocykl značky Honda.