Test Ducati Multistrada 1200 ABS: Multisranda v každém okamžiku

Publikov�no: 6.10.2014

Za?~Yazeno v:

Testy

Autor:

Tomáš Procházka

Multistrada kroutí už nějaký ten rok a musíme uznat, že zraje jako víno. Když se na světlo světa dostala první verze tohoto všeuměla, málokdo tušil, že sportovní cestování se dostane až tak daleko.

Je to už víc jak deset let co se designér Pierr Terblanche podepsal pod název Multistrada. V roce 2003 působila první verze jako zjevení a rozhodně se nedá říct, že by se všem líbila. Její přednosti však vypluli na povrch převážně za jízdy. Vysoký posez, suverénní ovládání a nadání na cestování. Jak šli roky, zákazníci si přáli více výkonu, ale i pohodlí. A tím se dostáváme až sem k modelu 1200 S.

Ještě než si na motorku sednete, ovane vás pocit luxusního vzhledu. Přesně takhle si představuji motorku nabitou elektronickými pomocníky a výkonem, kterou předchází samá chvála. Výrobce evidentně naslouchá svým zákazníkům a vědí, co chtějí. Multistrada má být to nejuniverzálnější, co lze od sportovní značky Ducati pořídit, a pokud chcete opravdu jezdit všude, nemáte jinou volbu. Račte vstoupit do světa plných emocí, technologického pokroku a výletů mimo zpevněné cesty.

Přistupuji k motocyklu a nestrkám klíček do zapalování, ale svírám v ruce plastový obdélníček s logem značky o velikosti krabičky od sirek. Motocykl je vybaven bezklíčovým startováním. Technik od Ducati na nic nečeká a ihned mi vysvětluje dál, co znamená semi-aktivní odpružení. Řídící jednotka zpracovává v krátkých časových intervalech informace od senzorů na kolech, tlumičích, brzdách a škrtící klapce, a podle nich pak nastavuje tlumiče. Z pohledu jezdce pak teoreticky není poznat přechod mezi vyžehleným asfaltem a rozbitou silnicí, protože podvozek je neustále v ideálním nastavení.

Trochu moc věcí na začátek, a člověk se může lehce nechat zmanipulovat, že tohle drandítko bude jen prošpikované elektronikou a zážitek z jízdy bude sterilní. Ale musím vás zklamat. Tahle motorka je tak dobrá, že až se svezete, nebudete chtít nic jiného. Uchopíte řídítka o šířce přesně akorát, abyste propluli pohodlně městem, neškrtali o zrcátka při předjíždění stojící kolony, ale také rovněž zvládnete projet vaši oblíbenou trasu o pár desítek vteřin rychleji, a pozor i bezpečněji. Může to působit jako klišé, ale tyhle věci jsou zkrátka dané. Sedíte vysoko, vidíte dál před sebe a máte víc sebevědomí. Připočtěte si lehkou stavbu, pohodlné tlumení a 150 koní. Tohle je ten správný recept na motocykl, který umí vše a vše dělá na výbornou.

Na malém prostoru vás kupodivu také nezaskočí. Je potřeba například rychle se otočit na silnici? Není problém. Je potřeba sesednout z motocyklu a zatlačit jej dozadu a ještě do mírného kopce? Divili byste se, ale na to jak majestátně motocykl působí, všechno je zde otázkou několika málo vteřin. A to nemluvím o jízdě na dálnici. Multistrada si kecne, uvelebí se na své široké zadní pneumatice a jede. Vítr, silný déšť, nic ji nerozhází. Z boku na vás útočí vichr a vy jedete stále rovně, nemusíte se obávat, že to s vámi hodí do boku. Ostatní účastníci provozu si ale přesto od vás udržují odstup, protože tahle motorka má prostě respekt.

A respekt si zaslouží i váš. Všechno se totiž neděje náhodně. Ve fabrice ověsili motocykl elektronickým odpružením, které neustále pracuje, vyhodnocuje, ale vy přesto nemáte pocit, že se celého toho divadla neúčastníte. Naopak, tohle je přesně ta hranice, kdy si člověk uvědomí, kam až jsme se dnes dostali se všemi těmi pomocníky, ale nejste jako řidič odsunuti na druhou kolej. Jste to pořád vy, kdo musí těch 150 koní kočírovat. Palivové mapy sice fungují tak jak mají, ale i na omezený výkon má Ducati stále výkonu, že by stačil většině majitelů. Na plný výkon se totiž tahle motorka stává supersportovním nářadím, které v rukou zkušeného jezdce potrápí nejednoho supersportaře. Na to jak velké zdvihy pod vámi pracují se motorka neuvěřitelně dobře pohybuje v zatáčkách. Zapomeňte na pocity těžkých cestovních strojů, tohle je úplně jiný svět.

Sportovní nadání poznáte hned po prvním vinglu. Předek se vůbec nepotápí, jen lehce se nahrbíte nad přední kolo, stejně jako na sportovní motorce. Trochu nervozity pocítíte v řídítkách, ale to je daň kvůli jejich umístění a šířce. Není to však nic co by vás vyděsilo a naopak, poznáte, že už letíte fakt ostře. Stejně dobře je nalazeno zadní odpružení, které je krásně tuhé, přesně jak mají fandové značky rádi. Největším plusem je ale to, že motocykl jede pořád stejně jak v jednom, tak ve dvou. Zásluhu na tom má výkon, ale i již zmiňovaný podvozek, který se přizpůsobuje vašim potřebám. Na palubce si jen přepnete zda jedete sám – jedna helmička, ve dvou – dvě helmičky a nebo plně naložený i s bagáží.

Tohle vám nabídne jen velmi málo motocyklů. BMW a ještě pár výrobců podobné motocykly mají, ale nemají tak velký talent na sportovní nadání. Ano, pokud se vydáte s Multistradou mimo silnici, musíte dávat sakra pozor, aby jste s ní nepraštili. Jenomže, to byste chtěli opravdu všechno. Typickej Čech bude remcat vždycky. Kolik by stála oprava tohohle a tamtoho. Já řikám, bullshit. Multistrada je designovej poklad. Nádherné detaily všude kam se podíváte, a proto si takové motorky kupujeme. A pokud někdo chce tank obalenej svařenýma trubkama, aby to náhodou někde nepadlo, tak prosim.

Brzdy jsou na stejné úrovni jako veškerý nabízený sortiment, takže perfektní. Na nic nečekají a brzdové třmeny z jednoho kusu čapnou kotouče a nepustí. Ani náznak prodlevy, zaváhání. Zadní brzda nejde do smyku ani při agresivním sešlápnutí, což také oceňuji. Spotřeba se během testu pohybovala mezi 5,5 a 6,5 litru na sto kilometrů. Vše záleželo na obsazení posádkou a na stylu jízdy. A tady musím znovu zmínit, že na spolujezdce je zde opravdu myšleno. Pohodlí má stejně velké jako řidič a necestuje po sedačce sem a tam.

Skoro se dá říct, že není nic co by mě na téhle motorce vadilo. Jenomže jsem Čech, takže zmíním cenu, která je zkrátka pro průměrně vydělávajícího středoevropana astronomická. Ale co, kdyby si ji mohl koupit každý, nebyli byste pak mezi ostatními výjimečný. A tahle motorka je výjimečná, takže Ducati si za ní nechá zaplatit. Odvedli pořádnej kus práce a vy holt budete v práci muset taky, abyste si ji mohli dopřát. Zkuste to, nebudete litovat.

Technické údaje

Motor: Kapalinou chlazený vidlicový dvouválec do L (90°) se čtyřmi ventily na válec. Vrtání a zdvih 106 x 67,9 mm, zdvihový objem 1198 cm3, kompresní poměr 11,4 : 1. Největší výkon 150 k (110 kW) při 9250 1/min. Největší točivý moment 119 N.m při 7500 1/min. Elektronické vstřikování Mitsubishi, tlakové oběžné mazání, elektrické spouštění a el. digitální zapalování.

Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod O-kroužkovým řetězem, vícelamelová, hydraulicky ovládaná antihoppingová spojka v olejové lázni, šestistupňová převodovka.

Podvozek: Příhradový rám z ocelových trubek, přední el. nastavitelná vidlice upside-down Öhlins, průměr nosníků 48 mm, zdvih 170 mm, vzadu jednoramenné kyvné rameno s centrální pružicí a tlumicí jednotkou Öhlins, zdvih 170 mm. Brzdy kotoučové s ABS, vpředu dvojitá ventilovaná o průměru 320 mm se čtyřpístkovým radiálně uloženým třmenem, vzadu jednoduchá ventilovaná, o průměru 245 mm, s dvoupístkovým třmenem. Desetipaprsková litá kola o rozměru 17“. Pneumatiky 120/70 ZR 17 vpředu a 190/55 ZR 17 vzadu. Rozvor 1530 mm, výška sedla nad zemí 850 mm, suchá hmotnost 192 kg, objem palivové nádrže 20 litrů.

Základní cena vč. DPH: 15 990 EUR

Autor foto: Jan Majdan