Test Honda Gold Wing Deluxe
- Publikovno: 27.11.2012
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
Jednostopá vlajková loď japonské Hondy prošla letos faceliftem. Půjčili jsme si ji a objeli pár alpských průsmyků.
Honda Gold Wing si za pětatřicet let působení na trhu získala velmi dlouhou řadu příznivců a všeobecný respekt jako jeden z nejlepších cestovních motocyklů všech dob. Proto cokoli na ní měnit je vždy o něco ožehavější, než by se mohlo zdát. Její zákazníci jsou spíše starší a konzervativnější lidé, kteří dávají přednost funkčnosti a pohodlí před módními výstřelky. To si uvědomují i její „stvořitelé“ v Japonsku, a proto pro letošní rok připravili opravdu střízlivý facelift stroje se změnami v oblasti designu a ergonomie ovládání.
Co přináší „osmnáctka“ svému majiteli v nové podobě? Především vylepšený vzhled s dvoubarevným lakováním, větší prostor pro přepravu zavazadel (150 litrů), inovované odpružení pro jistější vedení a ještě pohodlnější jízdu. Co se týče výbavy, která byla už tak vyčerpávající, se na poslední verzi wingu nachází vestavěný, osmdesátiwattový sound systém, podporující formáty MP3, WMA a AAC, pro lepší zážitek z poslechu hudby při jízdě (a to mohu potvrdit). Bezpečí během testu zajišťoval vestavěný airbag a vylepšený navigační systém. Osobně se mi líbil i blankytně modrý lak (modrá metalíza Glint), který v kombinaci se stříbrnými boky dával jednostopému křižníku velmi moderní vzhled. Škoda jen, že si konstruktéři nepohráli víc alespoň s tvarem a světly horního kufru; ten k ostře řezaným hranám spodní zadní kapotáže tvarově příliš nepasuje. Přesto jako výchozí stav to není špatné, většina nových majitelů si ale zcela jistě objedná některé ze spousty nabízených doplňků a dotvoří si tak svoje „zlaté křídlo“ k dokonalosti. Já doporučuji namontovat spodní přídavná světla, opěrku pro řidiče, zadní křídlo s třetím brzdovým světlem a nosič zavazadel.
Při nástupu na palubu tohoto cestovního stroje si uvědomíte, že goldwing je léta právem považován za krále jedné stopy, aspoň co se komfortu a pohodlí týče. Čtyřmetrákový stroj budí při manipulaci na místě a v nízkých rychlostech trochu obavy; po chvilce cviku a za občasného využití zpětného chodu se s tím naučíte docela dobře žít. Pokud ale přece chcete tvrdit, že osmnáctka se v prakticky nezměněné podobě vyrábí již přes deset let a že Honda zaspala, musím se vás zeptat, co vymyslela konkurence opravdu lepšího? Ano BMW má supervýkonný a moderními technologiemi nacpaný šestiválcový model, ale jeho špičková verze K 1600 GT/GTL moc komerčního úspěchu nenadělala. A Harley-Davidson Ultra Classic Electra Glide? Ten byl zkonstruován spíše jako superluxusní cruiser než plnohodnotný cestovní stroj.
Po otočení klíčkem v zapalování vás uvítá ceremonie, která je připomínkou tohoto výjimečného modelu. Jestli cestujete aspoň za hranice okresu a budete potřebovat navigaci, musíte si ji nastavit před jízdou, během ní to z bezpečnostních důvodů už nepůjde. Pak můžete s klidem nastartovat kultivovaný, pružný a výkonný plochý šestiválec a vydat se nejlépe na rychlostní komunikace či dálnice, kde oceníte nejen tempomat, ale i dobrou ochranu proti nepříznivému počasí, která zahrnuje i vyhřívané dvojsedlo a rukojeti. Pokud sjedete na klikaté silnice alpských pasů jako my, musíte být maličko obezřetnější hlavně v serpentinách. Náklony stroje mají své limity stejně jako váha plně naloženého motocyklu, která se přiblíží k 600 kilogramům. Poslední generace Hondy Gold Wing se vyznačuje vylepšenými jízdními vlastnostmi. Kromě tuhého rámu je to lepší ergonomie posazu s jinak umístěnými řídítky. Při sportovnější jízdě budete chválit také antiponořovací systém přední vidlice i účinné brzdy Dual-CBS vybavené antiblokovacím systémem ABS.
Honda Gold Wing je zkrátka i po třiceti letech pojem a svým stylem zastiňuje i takové konkurenty, jakými jsou H-D Electra Glide či BMW K 1600 GTL. Lví podíl na tom nesou především majitelé goldwingů, kteří zůstávají tomuto modelu po celá ta léta věrní a nedají na svého miláčka dopustit.
Technické údaje:
Motor: Kapalinou chlazený, plochý šestiválec SOHC se dvěma ventily na válec. Vrtání a zdvih 74 x 71 mm, zdvihový objem 1832 ccm, kompresní poměr 9,8 : 1. Největší výkon 118 k (87 kW) při 5500 1/min, největší točivý moment 167 N.m při 4000 1/min. Elektronické vstřikování PGM-F1, tlakové oběžné mazání,elektrické spouštění a imobilizér H.I.I.S.
Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod kloubovým hřídelem, vícelamelová spojka v olejové lázni, pětistupňová převodovka. Zpětný chod.
Podvozek: Dvojitý páteřový rám z lehké slitiny, zavěšený motor, přední teleskopická vidlice upside-down, průměr nosníků 45 mm, zadní kyvná vidlice. Brzdy kotoučové se systémem Dual-CBS, vpředu dvojitá o průměru 296 mm se třípístkovým třmenem, vzadu jednoduchá, ventilovaná o průměru 316 mm s třípístkovým třmenem. Kola litá pětipaprsková 17“. Pneumatiky 130/70 R 18 vpředu a 180/60 R 16 vzadu. Rozvor 1692 mm, výška sedla nad zemí 740 mm, hmotnost bez náplní 363 kg, provozní hmotnost 431 kg. Objem palivové nádrže 25 l.
Cena základního provedení: 659 900 Kč
Cena testovaného provedení: 759 900 Kč
- Přidat komentář +
- Publikováno: 27.11.2012
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
Další z rubriky
- 25.10. - Test Harley-Davidson Street Glide: dárek ke čtyřicátinám
- 26.8. - Test Honda EM1 e: malý městský elektroskútr
- 9.8. - Test CFMOTO 450MT: malý dobrodruh
- 26.7. - Test Harley-Davidson Low Rider ST: basa tvrdí muziku
- 19.7. - Test Ducati Hypermotard 698 MONO: nejvýkonnější jednoválec
- 14.6. - Test Honda NX500: obratné cestovní enduro