Test Honda Gold Wing GL1800 DCT bagger: přistřižená křídla
- Publikovno: 20.11.2020
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
S Gold Wingem je to jako s nejluxusnějšími sedany. Jeho exkluzivita a patřičně vysoká pořizovací cena jsou čitelné už na první pohled. Luxus a nejvyšší možnou míru pohodlí však opravdu oceníte až po několika stovkách kilometrů. V každém případě i po dlouhé cestě byste měli vystoupit bez sebemenší známky únavy. Platí to i pro základní verzi s „automatem“ bez zadního kufru a opěrky spolujezdce a vyplatí se nemalá úspora dvou set tisíc korun v základní ceně?
Motocykl velikosti XXL, jakým rozhodně Gold Wing je, zaujme na první pohled všude kde se objeví. Oproti bachratému předchůdci sportovněji pojatý design posledního modelu je navíc velmi zdařilý a navýsost funkční. Svědčí o tom čelní partie s dvojicí světlometů s LED technikou a rozměrným větrným štítem, který docela účinně chrání posádku i ve velmi vysokých rychlostech. Také integrovaný displej s navigací jednostopému králi sluší a vhodně podtrhuje jeho zaměření. Koneckonců komfortnímu pojetí stroje odpovídá nízko položené sedlo a dvě uzamykatelné schránky, jejichž celkový objem čítá necelých 55 litrů úložného prostoru. A tady se bude v případě základního modelu, jakožto cestovního stroje lámat chleba.
Objem bočních kufrů je totiž pro jezdce tak tak, spolujezdec si musí dát v případě větších nároků na zavazadla na záda batoh nebo jej přivázat na zadní svažité plato. I bez toho se ale musí připravit na trochu více koncentrace, protože horní kufr a s ním spojenou pohodlnou opěrku zad i vyvýšenou zadní část sedla má jen verze Tour, kterou pořídíte s šestistupňovou klasickou převodovkou už od osmi set tisíc korun, verzi s DCT a airbagem za 889 tisícovek.
To není zrovna málo, ale většina prodaných strojů je této specifikace. Jen málokdo opravdu sáhne sice po levnějším (689 900 Kč), ale za to pro spolujezdce méně pohodlným cestovním stroji, jakým je testovaný motocykl. Zaměření tohoto stroje je tak opravdu trochu jiné. Pokud se tedy hodlá majitel Gold Wingu DCT s „přistřiženou“ zadní částí jezdit převážně sólo, a navíc využije pohodlnou, i když v malých rychlostech pravda trochu pocukávající dvouspojkovou převodovku, může v tomto šestiválcovém a o něco lehčím stroji najít zalíbení.
Podle japonských marketingových specialistů, prý budou zákazníci nového modelu Gold Wing jezdit na kratší výlety a využívat služeb luxusních hotelů. Naštěstí tradiční „goldwingář“, který je na cestě i několik týdnů si bude moci doobjednat řadu originálních doplňků. A tak za příplatek 120 tisíc korun může být i tento základní model vylepšen sadou Full Option, která zahrnuje pro někoho velmi potřebné a atraktivní prvky. Tedy konkrétně opěrku spolujezdce, vyšší plexi, horní a spodní deflektor vzduchu, pohodlnější sedlo, hlavní stojan, vnitřní tašky a koberce do bočních kufrů, LED mlhová světla, USB kabel a 12V zásuvku, černé kryty předních brzdových třmenů, zadní nosič a praktickou krycí plachtu.
Po usednutí za multifunkční řídítka na vás zapůsobí přehledná přístrojová deska s centrálním sedmipalcovým TFT displejem a dvěma analogovými ukazateli po stranách. Ta podává doslova vyčerpávající informace o jízdě. Mezi vašima nohama se nachází otočný ovladač zapalování, nezbytná tlačítka pro ovládání infotainmentu (ovládání je zdvojeno i na řídítkách) a víčko nádrže, které se odjišťuje páčkou v uzavíratelné kapse na pravé straně kapotáže. Pro pohodu na cestách motocykl podporuje připojení přes Bluetooth, a jste-li majiteli přístrojů značky Apple, je tu rovněž podpora CarPlay.
Musím se však přiznat, že jsem si muziku ani rádio během jízdy moc nepouštěl, ačkoliv na starších modelech jsem to dělal rád. Tady jsou totiž jen dva reproduktory vpředu a ty zkrátka nejsou při vyšších rychlostech slyšet, i když jste to měli zesílené na maximum. Co jsem však hodně využíval a co dám palec nahoru je větrný štít. Oproti verzi Tour je sice menší, ale ovládá se elektricky pomocí tlačítka na řídítku a je nastavitelné v mnoha polohách. Ocenil jsem rovněž i to, že po vypnutí zapalování sjel štít do nejnižší polohy a po opětovném nastartování se vrátí zpět do vámi původně nastavené polohy.
Léty prověřená jízdní pozice za řídítky tohoto mastodonta se nemění. Sedíte vzpřímeně, ruce pohodlně uložené na řídítku a nohy komfortně poskládány pod sebou. Po delší cestě mě však pobolívaly záda, a tak bych rozhodně investoval do zádové opěrky, díky níž bude cestování v měkkém a pohodlném sedle Gold Wingu mnohem příjemnější. Sedlo je ve výšce 745 cm nad zemí a překvapivě je to docela vysoko. Naštěstí je motocykl vybaven zpátečkou a ta vám manipulaci na místě značně usnadní, navíc u tohoto modelu s automatickou převodovkou DCT máte krokový režim jak dozadu, tak i vpřed. Ten se aktivuje pomocí speciálního tlačítka na levém řídítku, do pohybu Gold Wing uvedete pomocí řadících tlačítek plus a mínus.
Cestovní motocykl s pohotovostní hmotností 365 kilogramů pohání plochý šestiválec 1,8 litru s protilehlým uspořádáním o největším výkonu 126 koní. Hodnotu největšího točivého momentu 170 Nm vrcholícího při 4000 1/min by pak mohli závidět i leckteré agregáty vozů střední třídy. V každém případě se tato pohonná jednotka dokáže, také díky výtečně odstupňované sedmistupňové převodovce, s přehledem vypořádat s pomalým popojížděním ve městě, a zároveň dovede udělit Gold Wingu nejvyšší rychlost kolem 200 km/h. A pokud se bude majitel jen trochu snažit, dovede i s šestiválcem cestovat se spotřebou kolem šesti litrů na každých sto kilometrů.
Podvozek s originální přední vidlicí je elektronicky nastavitelný a nabízí čtyři jízdní režimy: Tour, Sport, Rain a Econ. Samozřejmostí je také nejmodernější kontrola trakce (HSTC) a vítaným pomocníkem u takhle těžkého stroje je asistent pro rozjezdy do kopce HSA. Sedmistupňová převodovka má první rychlostní stupně kratší, a tak je motocykl živější, dravější, a musím vyzdvihnout to, jak je skvěle zpřevodovaný. Po rozjezdu okamžitě přestanete vnímat, že ovládáte skoro půl tuny na dvou kolech. Díky nízko položenému těžišti (může za to plochý motor) ani větší náklon není kritickým manévrem a na velmi stabilní podvozek se skvělými brzdami se můžete spolehnout i při ostřejší jízdě. Sedmistupňová převodovka s řazením páčkami na levém řídítku ji podpoří a spolu se šestiválcovým boxerem také dovoluje snížit spotřebu na dálnici, když při třech tisíc otáčkách drží v pohodě rychlost na povolených 130 km/h.
Sympatie si u mě získal podvozek díky jeho nastavení. Nejen, že bylo komfortní, ale velmi dobře si poradil i s průjezdem zatáček ve vyšších rychlostech. Kola neodskakovala, nevlnil se a spíš jste měli pocit, že jedete jako po kolejích. No a když jste potřebovali zabrzdit, mohli jste se spolehnout na hydraulické přední brzdy s šestipístkem, které se daly dobře a citlivě dávkovat. Vzadu je jeden ventilovaný kotouč s třípístkem.
I základní verze Gold Wingu není tedy o techniku ochuzeným strojem, jen se díky omezenému komfortu pro případného spolujezdce profiluje trochu jiným směrem. Stejně dobře jako cestovní stroj se dá Gold Wing DCT používat i jako šestiválcový skútr pro každodenní dojíždění za prací. V hustém provozu to ale chce trochu více obezřetnosti. Výběr určuje koneckonců hlavně zákazník, a každá věc má svého kupce, to je odvěká pravda. Mně osobně by se zamlouval tenhle Gold Wing s „přistřiženými křídly“ v kombinaci s pětistupňovou klasickou převodovkou a cenou kolem 550 tisíc korun.
Technické údaje:
Motor: Kapalinou chlazený, plochý šestiválec SOHC se čtyřmi ventily na válec. Vrtání a zdvih 73 x 73 mm, zdvihový objem 1833 cm3, kompresní poměr 10,5 : 1. Největší výkon 126 k (93 kW) při 5500 1/min, největší točivý moment 170 Nm při 4500 ot/min. Elektronické vstřikování, tlakové oběžné mazání, elektrické spouštění a imobilizér.
Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod kloubovým hřídelem, vícelamelová spojka v olejové lázni, sedmistupňová dvouspojková převodovka DCT. Zpětný chod.
Podvozek: Dvojitý páteřový rám z lehké slitiny, zavěšený motor, přední zavěšení Wishbone, zadní kyvná vidlice Pro Link. Brzdy kotoučové se systémem Dual-CBS, vpředu dvojitá o průměru 320 mm s šestipístkovým třmenem, vzadu jednoduchá, ventilovaná o průměru 316 mm s třípístkovým třmenem. Kola litá. Pneumatiky 130/70 R 18 vpředu a 200/55 R 16 vzadu. Rozvor 1695 mm, světlá výška 130 mm, výška sedla nad zemí 745 mm, hmotnost bez náplní 365 kg, provozní hmotnost 421 kg. Objem palivové nádrže 21,1 l.
Barevné varianty: černá Matt Ballistic Black Metallic
Cena testovaného provedení vč. DPH: 689 900 Kč
- Přidat komentář +
- Publikováno: 20.11.2020
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
Další z rubriky
- 25.10. - Test Harley-Davidson Street Glide: dárek ke čtyřicátinám
- 26.8. - Test Honda EM1 e: malý městský elektroskútr
- 9.8. - Test CFMOTO 450MT: malý dobrodruh
- 26.7. - Test Harley-Davidson Low Rider ST: basa tvrdí muziku
- 19.7. - Test Ducati Hypermotard 698 MONO: nejvýkonnější jednoválec
- 14.6. - Test Honda NX500: obratné cestovní enduro