Test Honda X-ADV DCT: skútr endurista
- Publikovno: 13.9.2017
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
Už jste někdy viděli skútr, se kterým byste mohli rejdit po městě a až vás to přestane bavit, tak to s ním střihnout nejkratší polní cestou domů? Honda našla díru na trhu a vrhla se do ní po hlavě se strojem X-ADV. Je to ještě skútr nebo spíše cestovní enduro?
Já bych řekla, že je to takový „crossover“ mezi motocykly. Crossover je totiž typ vozu, který v sobě kombinuje více druhů karoserií. Poslední dobou je největším trendem kombinace velkého prostorného MPV s vlastnostmi terénního vozu SUV, tedy vyšší světlá výška a pohon všech kol. Crossovery jsou obvykle určeny do městského prostředí nebo jen do lehčího terénu. Tato definice naprosto přesně vystihuje novinku X-ADV, pohodlný velký skútr s vlastnostmi cestovního endura a přesně jako crossover, můžete s ním jezdit po městě, ale bez problémů dá i lehčí terén. Ostatně tady to spíš záleží na tom, co vám dovolí projet silniční pneumatiky a také vaše odvaha.
Když před dvěma lety Honda na podzim představila její koncept terénního skútru City Adventure, valná většina návštěvníků veletrhu jej nechala bez povšimnutí. Mně se tedy tento nápad líbil okamžitě a opravdu jsem si přála, aby dotáhli projekt do zdárného konce. Mé přání bylo vyslyšeno a o rok později je světu představen první off-road skútr X-ADV. V té době jsem ještě netušila, že v jeho sedle ujedu tři tisíce kilometrů a dostanu jej téměř na hranici jeho jízdních možností, vyjedu s ním na Ještěd a obkroužím Tatry kolem dokola.
Motocykl X-ADV je postaven na základech osvědčeného stroje Honda NC750 DCT, pohání jej stejný kapalinou chlazený řadový dvouválec o obsahu 745 ccm a stejně jako eNCéčko, je vybaven automatickou šestistupňovou převodovkou DCT. Na test jsme dostali motocykl, který byl oproti standardu dovybaven příplatkovým horním kufrem a stupačkami pro jezdce. X-ADV od prvních ujetých metrů budilo rozruch. Kamkoliv jsem s ním přijela, okamžitě byl v obležení zájemců. Určitě na to mělo vliv barevné provedení trikolóra Pearl Glare White převzaté z Honda Africa Twin, ale také svými ostře řezanými tvary, svoji na skútr nezvyklou výškou a jedinečným vzhledem.
Co se mu musí nechat, je jeho praktičnost. Už třeba jeho bezklíčový systém Smart key. Nic neřešíte, klíč máte v kapse a vše ovládáte pomocí otáčení modře podsvíceného spínače, součástí toho je rovněž imobilizér. Pod sedlem se nachází úložný prostor se zabudovaným LED světlem a s 12V zásuvkou. V pohodě jsem do něj dala moji otvírací přilbu a pár dalších maličkostí, jako byly rukavice, mikina a malá taštička s doklady.
Přední dvojité i zadní světlo využívají technologii LED a v nočních hodinách vám zajistí výbornou viditelnost. Pochvalovat si budete také digitální palubní přístroj, který je přehledný, čitelný s dominantním rychloměrem a otáčkoměrem. Vidíte na něm veškeré potřebné informace, zařazený rychlostní stupeň, zvolený režim automatické převodovky, hodiny, aktuální a průměrnou spotřebu paliva a dva tripy. Údaje si nastavujete pomocí dvou gumových tlačítek v horních rozích displeje. Museli jste je však dost silně zmáčknout, aby nějak reagovali a to mi během jízdy moc dobře nešlo.
Samostatnou kapitolou by mohlo být sedlo. Je široké, pohodlné a řešené pro oba cestující. Je lomené, a tak si můžete během jízdy lehce opřít záda. Sedíte na něm jako na skútru, máte dostatečný prostor pro vaše nohy, včetně předsazení dopředu. Tenhle posaz jsem měla při jízdě po dálnici, jinak jsem vlastně téměř celou dobu jezdila s nohama na přídavných stupačkách. Připomínalo mi to posaz na motardu a také se mi takto X-ADV lépe vodilo do zatáček. Ty jste také dobře kroužili díky širokým řídítkům, dovybavenými chrániči rukou. Větrný štítek si můžete nastavit v pěti polohách, přičemž rozdíl mezi první a poslední je 136 mm. Sympatické jsou také stupačky pro spolujezdce, které jsou v případě, že jedete sami, sklopeny v kapotáži a nenarušují hladké tvary X-ADV.
Srdcem X-ADV je řadový, kapalinou chlazený dvouválec o zdvihovém objemu 750 ccm, jehož výkon 40,3 kW se na zadní patnácti palcové kolo přenáší pomocí řetězu. Pro jeho pohodlné mazání vám pomůže centrální stojan. Motor dobře zabírá i v nižších otáčkách a odpustí vám mnoho chyb. Zlovolné cukání, pokud nestihnete včas podřadit, tu téměř vůbec nezažijete, ostatně pokud budete jezdit pouze na automat, tak máte po starostech. Automatickou šestistupňovou převodovku DCT si můžete nastavit buď do standardního režimu D, sportovního S nebo si můžete přepnout na manuální řazení, které jsem vlastně používala téměř pořád.
Mám ráda živější jízdu, režim D byl na mě až moc poklidný, zapínala jsem jej spíš na dálnici. Mimo ni jsem měla buď S, které jsem kombinovala s ručním podřazením na levém řídítku, protože reakce automatické převodovky DCT na přidání plynu byla pomalejší než jsem potřebovala, nebo s manuálním řazením, se kterým jsem si troufla jezdit „ostrou pilu.“ Automat má totiž tendenci řadit vyšší stupeň, zejména když lehce uberete plyn. Není to příjemná situace, když jste zrovna uprostřed zatáčky v náklonu, potřebujete mít roztočený motor a zabrat na výjezdu ven a automat vám to v ten nejnevhodnější moment přehodí na vyšší rychlostní stupeň. Plusem je to, že si můžete podřadit i v náklonu, aniž by vám to rozhodilo motocykl. Jezdila jsem v manuálním režimu a řadila pocitově, během půl dne jsem se sladila s motorem tak, že jsem řadila možná lépe než samotný automat.
Ačkoliv je sedlo ve výšce 820 mm, nedosáhla jsem z něj při svých 174 cm plnou nohou na zem. Stála jsem na špičkách. Myslím si, že hlavní příčinou je sedlo, které je široké i v jeho přední části. Prala jsem se také s váhou motocyklu, 238 kilogramů, dlouhý rozvor a těžiště dole mi při manipulaci na místě dali dost zabrat. Naštěstí tohle vše bylo rázem pryč, jakmile jste se rozjeli. X-ADV je postaven na pevném trubkovém rámu, a tak vám přijde při ovládání tuhý, ale na druhou stranu se nekroutí a vy máte příjemný pocit jistoty během jízdy na jakémkoliv povrchu. Můžete s ním jezdit poklidně i svižně, jen je potřeba počítat s tím, že se díky delšímu rozvoru hůře sklápí do zatáček, ale i tak jej dokážete naklopit téměř až na stupačku.
Vyzkoušela jsem jej vzít i do lehčího terénu. Pokud víte, že byste si občas nějakou polní cestu rádi dali, doporučuji si přikoupit přídavné stupačky, jsou umístěny tak, že když se do nich postavíte, stojíte mnohem pohodlněji a stabilněji, vlastně jako na motocyklu. Na rovinu však říkám, že tenhle stroj není stavěný na řádění v terénu. Vnímat to začnete při prvním prudším sjezdu dolů, kdy najednou pocítíte absenci palivové nádrže a vy zjistíte, že se nemáte o co zapřít koleny. Na jízdu krokem to pocukává a místo plynové páčky používáte brzdovou, protože jinak motocykl do ultra pomalého chodu nedostanete.
Brzdy jsou lehce dávkovatelné, mají dostatečnou sílu, včasný nástup a i když vám při prudkém zabrzdění zasáhne ABS, není nijak agresivní. Motocykl je vybaven ruční brzdou, která se ovládá pákou umístěnou na středovém sloupku před pravým kolenem řidiče. Do nádrže se vám vejde 13 litrů paliva a ujedete na ni zhruba kolem 300 kilometrů, záleží na vašem stylu jízdy. Motocykl nemá na displeji zobrazený dojezd na nádrž, ale rezervu poznáte podle toho, že se vám rozbliká poslední čárka na palivoměru.
Po celou dobu testu jsem si říkala, komu je vlastně tenhle „crossover“ určený. X-ADV je svými vlastnostmi mezi skútry Top Star, ale mezi cestovní endura se řadit nedá. Musím se přiznat, že jsem si na něj zvykla a asi bych jej upotřebila při jízdě do práce, ale do terénu zřejmě moc ne. Ostatně ona by mě asi odrazovala i cena 300 tisíc, za kterou se tato novinka nabízí. Pro porovnání nová Africa Twin stojí o 50 tisíc více a je výborná jak na silnici, tak do přírody. Tady bych se zřejmě moc dlouho nerozmýšlela. Na druhou stranu X-ADV je „cool“, je „in“ ,je jednoduše jiná než ostatní, jen tak někdo ji nemá a pokud chcete být výjimeční, s tímhle motocyklem jednoznačně budete. Je to pohodový stroj, s dobrými jízdními vlastnostmi, s nízkou spotřebou a pokud si chcete užívat poklidné jízdy, automat vám ji zcela jistě dopřeje.
Technické údaje
Motor: kapalinou chlazený řadový dvouválec, SOHC. Vrtání a zdvih 77 x 80 mm, zdvihový objem 745 ccm, kompresní poměr 10,7:1. Největší výkon 40,3 kW při 6250 1/min, největší točivý moment 68,0 N.m při 4750 1/min. Elektronické vstřikování, tlakové oběžné mazání a elektrické spouštění.
Pohonné ústrojí: spojka mokrá lamelová, šestistupňová dvouspojková převodovka DCT, sekundární převod řetězem.
Podvozek: rám ocelový trubkový, kyvné rameno Pro-link s tlumičem s nastavitelným předpětím. Brzdy kotoučové, vpředu dvojitá hydraulická, vzadu jednoduchá hydraulická. Pneumatiky 120/70 ZR17 vpředu a 160/60 ZR15 vzadu. Rozvor 1590 mm, výška sedla nad zemí 820 mm, světlá výška 162 mm, provozní hmotnost 238 kg. Objem palivové nádrže 13,1 litrů.
Barevná provedení: Digital Silver Metallic, Matte Bullet Silver, Victory Red a trikolóra Pearl Glare White
Cena: 299 900 Kč (včetně DPH)
Gábina je oblečena v kompletu BMW EnduroGuard.
- Přidat komentář 1
- Publikováno: 13.9.2017
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
- dnes - MotoGP, krize KTM: miliardový dluh Acostu neděsí
- včera - Situace u KTM aktuálně
- včera - Ducati Streetfighter V4 2024: lehčí a hbitější
- 30.11. - Ana Carrasco v roce 2025 s Hondou France v mistrovství světa FIM Supersport
- 29.11. - Papež František přijal «Pecco» Bagnaiu
- 29.11. - BMW F 900 R a F 900 XR 2025: lehčí a s větší výbavou
Další z rubriky
- 21.11. - Vespa GTS 310: s nejvýkonnějším motorem
- 14.10. - BMW C 400 X a C 400 GT 2025: náklonové ABS a kontrola trakce
- 3.10. - Piaggio MP3 310: tříkolový skútr
- 25.9. - Honda X-ADV 2025: zaměřeno na komfort
- 26.8. - Test Honda EM1 e: malý městský elektroskútr
- 16.8. - BMW CE 02 eParkourer: stavba od Vagabund