Test KTM 690 Duke 2016: ďábelský jednoválec
- Publikovno: 8.8.2016
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
Jestli jsem někdy o nějaké mašině prohlásila, že jsem z ní slezla celá „vyklepaná,“ tak to po testu Duke 690 odvolávám. Tenhle stroj je všechny jednoznačně převálcoval, ale na rovinu, vibrace k tomuhle jednobuchu jednoznačně patří a ďábelské svezení rovněž.
Takhle „krutě“ dobře jsem se už dlouho nesvezla a rovnou hlásím dopředu, pokud máte málo zkušeností, tak na tenhle stroj prozatím zapomeňte. KTM Duke 690 potřebuje pevnou ruku, cit pro řízení a neodpouští, ano je to tak, neodpustí vám žádnou chybu. Už při drobném zaváhání se na vás krutě rozvibruje, zavrčí a dá vám to jaksepatří sežrat. Tady je to boj dvou tvrdohlavých mezků a pokud je vaše palice tvrdší než ta jednoválcová, máte vyhráno. Zkrotili jste divokého koně a odteď už si jen budete užívat emocemi nabitou jízdu, vychutnávat si každou zatáčku a libovat si, jak krásně se Duke skládá do zatáčky.
Na test letošního vylepšeného modelu jsem se těšila už od první chvíle, kdy KTM pustilo ven zprávu, že se chystá inovace stávající verze a bude mít více výkonu. Pak když se objevily oficiální fotografie, byla to láska na první pohled a ve skutečnosti je tenhle stroj ještě krásnější. V bíle barvě s černými doplňky tolik nevyniknou ostré rysy, agresivní a vzpurný pohled, ale zrovna zde platí příslovečné „zdání klame.“ Na první pohled beránek, ve skutečnosti malá divoká šelmička. Mně se však bílá barva moc líbila, tak nějak už začíná být „přeoranžováno,“ a tak pokud budete chtít být výjimeční, máte šanci zvolit si tuto barevnou kombinaci. Samozřejmě i milovníci typické oranžové si tu přijdou na své.
Štíhlá silueta je vkusně doplněna sportovním sedlem a sedmnáctipalcová kola jen dolaďují celkový vzhled. Motocykl se pyšní i nízkou váhou, jeho suchá hmotnost je 148,5 kilogramů a rozhodně to uvítáte během jízdy, kdy se vlastně nejvíce budete prát se svojí vlastní vahou. Zásadní novinkou u tohoto modelu je TFT displej, který nahradil klasický otáčkoměr a malý digitální displej. Ovládá se snadno pomocí tlačítek na levém řídítku a po pár minutách se v něm budete snadno orientovat. Displej je však položen téměř do roviny a jakmile svítí sluníčko, tak na něm nic nevidíte. Pokud patříte mezi ty jedince, kteří zadkem propojují srdce se svým motocyklem, máte štěstí. Jezdíte na cit a displej téměř nepotřebujete, ale přece jenom, občas se podívat chcete a když na něm nic nevidíte, je to nepříjemné.
Jakmile usednete do sedla zjistíte, že se tu cítíte jako doma. Sedíte vzpřímeně, nohy jsou usazené mírně dozadu, ale nijak skrčené, a i když v jeho sedle budete drandit celý den, nebudete nijak znaveni. Řídítka jsou široká tak akorát, aby se vám Duke dobře vedl a tlačítka jsou snadno dosažitelná i pro drobnou ruku. Kolega z redakce by uvítal o malinko větší zpětná zrcátka, mně však tahle velikost stačila.
Čtyřtaktní kapalinou chlazený jednoválec vám o sobě dá vědět ihned po jeho nastartování. Motocykl se zlověstně rozvibruje a soutěživé povahy to okamžitě nakopne k tomu, že jej budou chtít dostat pod svojí nadvládu. Ačkoliv musím konstatovat, že se to tak „neklepe“ jako předchozí model. Motor LC4 o zdvihovém objemu 690 ccm prošel pár úpravami, ke snížení vibrací, hlava válce dostala druhý vyvažovací hřídel a vylepšeny byly i kliky, ojnice a kované písty, kde se vrtání zvětšilo o 3 mm a menší zdvih o 4,5 mm. Díky tomu se mohly maximální otáčky zvednout o celý tisíc a to jste na tomto jednoválci pocítili velmi dobře, stačilo lehce otočit plynem a odezva motoru byla téměř okamžitá. Lehce se zvýšil i maximální výkon na 73 koní.
Pokud se chcete zbavit vibrací, musí Dukovi pořádně zatopit pod kotlem. Úplně nejraději má, když držíte otáčky nad 5 tisíc a výš. To si pak spokojeně přede a vy tu dokonale využijete potenciál motoru a jeho sílu. Jakmile vám padnou otáčky do spodní třetiny, nebude se to líbit ani vám a už vůbec ne Dukovi. Hrozivě se rozklepe, začne cukat a z koncovky se bude ozývat nespokojený hlas. U tohohle jednoválce však mají vibrace jednu obrovskou výhodu. Jakmile se je naučíte vnímat, zjistíte, že ty správné poznáte podle vašeho zadku a pak už vám ani nebude vadit, že máte TFT displej oslněný slunečními paprsky. Ostatně v tom kalupu, ve kterém řezáte jednu zatáčku za druhou, nemáte ani čas koukat někam jinam než na cestu před sebou.
Pokud chcete využít maximální výkon motoru, přepněte si z jízdního režimu Street na Sport. V nabídce máte ještě třetí mapu, Rain (déšť). Ovšem tuto možnost máte pouze v případě, že si přikoupíte balíček s názvem Track Pack za cenu 7920 Kč, kde kromě zmíněných dvou map máte navíc také kontrolu trakce, nebo vylepšené ABS v modu supermoto. Já jsem po většinu testu jezdila v modu Street, protože na běžných komunikacích jsem nijak zásadně nepocítila rozdíl mezi Street a Sport a navíc jsem i u sportovního režimu očekávala razantnější nástup plynu už od nižších otáček, ale nebylo tomu tak.
Zamlouval se mi podvozek, který byl stabilní i při ostřejší jízdě. Přední i zadní odpružení je od firmy WP, bohužel není plně stavitelné a tovární nastavení na mě bylo spíše měkčí, ale kdo má rád komfortnější způsob jízdy, bude spokojený. Přední kotoučová brzda byla tužší, brzdový třmen Brembo měl dostatečnou brzdnou sílu, okamžitý nástup a neměl tendenci v závěru uvadat. Mohli jste se na něj spolehnout i při sportovnější jízdě, kde si tak s radostí a lehkostí budete užívat překlápění motocyklu z jedné strany na druhou. Do zatáček jde velmi snadno a vy při vaší jízdě budete hledat ty nejklikatější silničky, kde si budete moci vychutnávat tu hravost, se kterou společně s Dukem 690 budete projíždět každičkou zákrutu. Sympatická byla i průměrná spotřeba, která se pohybovala od 3,5 do 4 l/100 km.
Pokud hledáte zábavný stroj, který se bude lehce ovládat, a se kterým zažijete jedinečnou adrenalinovou jízdu plnou silných emocí, je to zcela jistě KTM Duke 690. Toužíte-li však po větší divočině a většímu množství vyplavených endorfinů, tak si raději připlaťte 60 tisíc a pořiďte si vybavenější a sportovněji laděnější verzi Duke 690 R, která vaše závodnické ambice ukojí mnohem více.
Technické údaje:
Motor: Kapalinou chlazený čtyřdobý jednoválec LC4. Vrtání a zdvih 105 x 80 mm, zdvihový objem 690 ccm. Největší výkon 54 kW (73 k) při 8000 1/min. Největší točivý moment 74 Nm při 6500 1/min. Elektronické vstřikování, tlakové oběžné mazání a elektrické spouštění.
Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod řetězem, spojka v olejové lázni, šestistupňová převodovka.
Podvozek: Trubkový rám, přední WP obrácená teleskopická vidlice USD, zdvih 135 mm. Zadní kyvná vidlice WP, zdvih 135 mm. Brzdy kotoučové Brembo, vpředu jednoduchá o průměru 320 mm se čtyřpístkovým radiálně uloženým brzdičem, vzadu jednoduchá o průměru 240 mm s dvoupístkovým třmenem, ABS Bosch. Litá 17' kola, vpředu 120/70, vzadu 160/60. Rozvor 1466 mm, světlá výška 192 mm, výška sedla nad zemí 835 mm, suchá hmotnost 148,5 kg. Objem palivové nádrže 14 l.
Barevné provedení: oranžová, bílá
Cena základního provedení: 219 990 Kč
- Přidat komentář +
- Publikováno: 8.8.2016
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
Další z rubriky
- 25.10. - Test Harley-Davidson Street Glide: dárek ke čtyřicátinám
- 26.8. - Test Honda EM1 e: malý městský elektroskútr
- 9.8. - Test CFMOTO 450MT: malý dobrodruh
- 26.7. - Test Harley-Davidson Low Rider ST: basa tvrdí muziku
- 19.7. - Test Ducati Hypermotard 698 MONO: nejvýkonnější jednoválec
- 14.6. - Test Honda NX500: obratné cestovní enduro