Test Yamaha NMAX: AntiPCX
- Publikovno: 29.9.2015
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
Komerční úspěch skútru Honda PCX nemohla Yamaha nechat příliš dlouho bez povšimnutí, proto v Evropě uvedla na trh podobně koncipovanou stopětadvacítku NMAX. Jak jede?
Pokud se podíváte do tabulek prodejů na českém trhu, uvidíte dlouhodobě na prvních dvou místech oba zmiňované japonské výrobce. A v obou případech za jejími dobrými prodejními čísly stojí kategorie skútrů s objemem válce do 125 ccm, na které není potřeba vlastnictví řidičského průkazu skupiny B. Hondu v Čechách prodejně opravdu táhne trochu futuristicky vypadající skútr PCX, jehož test si můžete přečíst zde a navzdory pestré nabídce Yamahy, jim takový bestseller v kategorii stopětadvacítek chyběl.
Teď ale stojím před zbrusu novým „enmaxem“ a už při prvním prozkoumáním tohoto městského „přibližovadla“ se zdá, že Yamaha zacílila velmi přesně. Jednoduché a funkční tvary se hned tak neokoukají a použité plasty slibují dlouhou životnost. Moderní tvar kapotáže i LED technika světel pak zahrají na vaše smysly. Myslím, že tenhle stroj se bude líbit a určitě byste si napoprvé netipovali, že se vyrábí v Indonésii.
Po usednutí za řídítka se i já s výškou nějakých 185 centimetrů dovedu s tímto maloobjemovým dopravním prostředkem docela skamarádit. Prostor pro nohy je famózní, stejně jako pohodová poloha za řídítky. To, co oceníte úplně nejvíce, je fakt, že dlouhá přední část dvousedla vám umožní změnit posaz v ještě uvolněnější jízdní polohu s nataženými nohami. Takže se při delších jízdách dovedete pěkně protáhnout a pokud budete mít za sebou menšího spolujezdce, ani ten nebude zrovna trpět nedostatkem prostoru. Co se týče praktičnosti NMAXe půjde zde zejména o jeho podsedlový prostor, kam se vedle integrální přilby vejde ještě třeba menší taška. Vpředu si všimnete poměrně hluboké otevřené schránky, kam se vám vejde i půllitrová láhev s pitím.
K ovládání všech důležitých funkcí, tedy startéru, směrovek a světel nemám sebemenší výtku, čitelnost digitálního displeje je i při ostřejším slunci také v pořádku. Horší je to s výhledem vzad, tedy zpětnými zrcátky. Jejich futuristický tvar se zkoseným spodním okrajem vám může zvláště v městském provozu vadit. Po prvních kilometrech budete překvapeni z vydařeného podvozku, který sice využívá menších třináctipalcových kol (Honda PCX 125 má čtrnáctipalcové ráfky), ale výtečně si vedl i na rozbitějších cestách našeho hlavního města. Může za to především nastavení přední vidlice, které představuje kompromis mezi komfortem a tužším nastavením. Tradičně dobré jsou u stroje značky s třemi ladičkami ve znaku brzdy. Přední kotouč je postačující a v krizi pomůže zadní buben i standardně montovaný systém ABS.
Podle slov lidí od zástupců této japonské značky je dalším trumfem Yamahy NMAX zbrusu nový jednoválec. Zatímco jeho výkon jedenácti koní a podobná hodnota točivého momentu je v této kategorii běžným standardem, jeho ochota jít do otáček v kombinaci s nízkou spotřebou prý nemá srovnání. Hodně tu pomáhá zejména systém proměnlivého časování ventilů VVA, jenž dovede přepnout dvě různé vačky na sacích ventilech v závislosti na otáčkách motoru. I přesto, že jsme měli k testu zapůjčen jen tak tak zajetý exemplář, musím potvrdit, že na stopětadvacítku má NMAX opravdu slušný zátah zhruba do osmdesátikilometrové rychlosti. Pak už logicky maloobjemový agregát stotřicetikiilový stroj nežene s takovou vervou, na dálnici však lze na digitálním tachometru spatřit i stodvacítku.
Asi daleko důležitější věcí, na níž zbystří leckterý zájemce o podobný skútr jsou nízké servisní náklady. Oproti svému největšímu japonskému rivalu potřebuje NMAX totiž méně finančně náročný servis. A tak zatímco u PCX se s každou servisní prohlídkou (servisní interval 3000 km) seřizují i ventily (připravte se na zhruba čtyřtisícovou fakturu), NMAX tento úkon vyžaduje jednou za 12 tisíc kilometrů. Navíc je k jeho motoru daleko snadnější přístup, zatímco u PCX se musí odstranit plastové části téměř z poloviny skútru.
Celkově vzato je Yamaha NMAX vítaným zpestřením nabídky v kategorii městských skútrů do 125 ccm, zaujme svými nízkými provozními náklady a lze ji určitě doporučit jako plnohodnotný a atraktivní prostředek do městské džungle.
Technické údaje:
Motor: Vzduchem chlazený jednoválec se čtyřmi ventily na válec SOHC. Vrtání a zdvih 52 x 58,7 mm, zdvihový objem 125 ccm, kompresní poměr 11,2:1. Největší výkon 9 kW při 7500 1/min, největší točivý moment 11,7 N.m při 7750 1/min. Elektronické vstřikování, tlakové oběžné mazání a elektrické spouštění.
Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod přímý, automatická převodovka.
Podvozek: Samonosný trubkový ocelový rám. Brzdy kotoučové, přední o průměru 230 mm. Pneumatiky 110/70 R13 vpředu a 130/70 R13 vzadu. Rozvor 1350 mm, výška sedla nad zemí 765 mm, provozní hmotnost 127 kg. Objem palivové nádrže 6,6 litrů.
Cena: 74 990 Kč vč. DPH
- Přidat komentář 6
- Publikováno: 29.9.2015
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
Další z rubriky
- 25.10. - Test Harley-Davidson Street Glide: dárek ke čtyřicátinám
- 26.8. - Test Honda EM1 e: malý městský elektroskútr
- 9.8. - Test CFMOTO 450MT: malý dobrodruh
- 26.7. - Test Harley-Davidson Low Rider ST: basa tvrdí muziku
- 19.7. - Test Ducati Hypermotard 698 MONO: nejvýkonnější jednoválec
- 14.6. - Test Honda NX500: obratné cestovní enduro