Pre MotoGP 2016: Kdo porazí Lorenza? 
- Publikovno: 16.3.2016
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
Pokud se nestane nějaký zázrak nebo naopak opravdová smůla, tak Jorge Lorenzo už při prvních závodech položí základní kámen pro zisk dalšího titulu mistra světa. Márquez není vůbec favoritem, Rossi předběžně také ne. Ducati a Suzuki mohou jen překvapit.
Jak se dají zhodnotit testy po třech předsezonních testech v Sepangu, na Phillip Islandu a v Doha?
Jedno je jisté, v letošní sezóně bude všude hodně překvapení. Kvůli novým jednotným pneumatikám od Michelinu a poprvé předepsané jednotné elektronice také pro týmy Factory (jednotné Software používaly do konce roku 2015 pouze týmy Open) se poměr sil posunul.
A jsou zde i jiné změny. Objem nádrže byl stanoven pro všech 21 startujících motocyklů stejně, tedy 22 litrů.
Jen pro připomínku, v roce 2015 závodily týmy Factory s 20 litry, Ducati u týmů Ducati Corse a Pramac od GP-Katar (dvě pódiová umístění) s 22 litry, týmy Open s 24 litry.
Také v počtu motorů se toho trochu změnilo. Všichni jezdci od Hondy, Yamahy a Ducati mohou maximálně použít sedm motorů, nové týmy (nebo „concession teams“) od Suzuki a Aprilie s devíti.
Kromě toho mohou týmy MotoGP se stabilními jezdci s výjimkou testů IRTA absolvovat pouze další čtyři privátní dny testování, Suzuki a Aprilia nemají omezené testovací dny.
Proto je rychlý testovací jezdec pro Ducati hodně důležitý. Casey Stoner je schopen jistě více přinést této značce než Aoyama pro Hondu nebo Edwards pro Yamahu.
Ale pokud porovnáme vzájemné síly, tak víme, že, Mistr světa Jorge Lorenzo zajel v Sepangu a v Doha s náskokem 0,9 a 0,5 sec nejlepší časy, na Phillip Islandu byl čtvrtý. Mallorčan je tak nejrychlejším a nejkonstantnějším pilotem ze všech kandidátů na titul mistra světa.
Yamaha vypracovala všechny domácí úkoly přes zimu nejlépe, technici Movistar ostatně zvládli i ze všech nejlépe nové motory.
Honda naopak zůstala o nějaký ten krůček nazpět. Marc Marquez sice díky extrémnímu riziku tento nedostatek částečně vyrovnává, ale tím nebude motocykl konkurenceschopnější a problém se dlouhodobě nevyřeší.
Cal Crutchlow: Pneumatiky Michelin jsou pro motocykly Honda příliš měkké.
Vše tedy nasvědčuje tomu, že Honda se ve druhé polovině minulé sezóny příliš zabývala novým motorem a naopak podcenila testování s pneumatikami Michelin.
A druhá chyba Hondy. Týmy Open byly v roce 2015 ponechány svému osudu, inženýři HRC se vůbec nevěnovali problematické jednotné elektronice Marelli-ECU. Yamaha naopak už v roce 2014 s Aleixem Espargaró vyhrála Open Class a hodně dopředu se připravila na know-how této podstatné novinky.
Ducati tento problém také brzy rozpoznala, důležitost nových pneumatik Michelin byl natolik závažný, že testovací jezdec Michele Pirro na nich závodil v italském superbikovém šampionátu, navíc Pirro mohl neustále testovat díky privilegiím pro Open-Class.
K tomu také „stará liška“ od Ducati jménem Gigi Dall'Igna už na podzim roku 2014 věděl, jak získat podstatné zkušenosti s Open-Class-ECU od Magneti Marelli. Tým Avintia Kawasaki-CRT s Barberou přešel od GP Misana 2014 na bike Ducati-Open. A úspěch na sebe nenechal dlouho čekat, hned při druhém startu na Phillip Islandu byl Barbera odmávnut v cíli v Top-5.
A následoval další skvělý šachový tah od Ducati. Z týmu Honda-Aspar se stal tým Ducati-Aspar, Italové tak mají ve startovním poli osm biků, takže dostávají daleko více informací o pneumatikách Michelin a o Marelli-ECU, než jiné továrny.
Přitom nesmíme zapomenout, že Ducati má s Marelli ještě jednu výhodu. „Červení“ z Borgo Panigale jsou od roku 2003 v MS-MotoGP spojeni právě s Magneti Marelli.
Při projektu jednotné elektroniky ECU od Magneti-Marelli mají značky jako Honda nebo Aprilia hodně co dohánět. Honda ztratila nepochybné výhody elektroniky HRC-Factory a ještě nenašla tu správnou harmonii mezi novým motorem a tímto softwarem, Aprilii pak chybí úzká návaznost jakou má Ducati k Marelli, navíc v MS v porovnání s italským rivalem závodí místo osmi pouze dva motocykly a to ještě se čtyřměsíčním zpožděním co se týká prvního testu.
Takže člověk nemusí být žádným jasnovidcem, aby nebylo jasné, že Honda nebude na začátku sezóny rozhodně nejlepším motocyklem na startovním roštu.
A pokud se Marc Márquez bude držet své obvyklé staré strategie „vítězství nebo pád“, tak budou mít Jorge Lorenzo a Valentino Rossi v MS po třech nebo čtyřech závodech opět hodně podstatný bodový náskok.
A dokonce možná i Iannone, Maverick Viňales nebo Dovizioso nebo snad také Redding, budou mít na svém kontě pódiová umístění.
Jasná předpověď je ovšem hodně ošidná, stačí si jen vzpomenout na pár zlomových bodů v minulých sezónách. Lorenzo havaroval v roce 2014 v Kataru hned v prvním kole jako vedoucí jezdec, pak vedl závod 8 kol Bradl a rovněž spadl. V sezóně 2015 byl Lorenzův výkon v Doha ovlivněn posunutím výplně jeho přilby.
Možná bude nakonec Rossi v duelu Lorenza a Márqueze tím třetím vzadu, který se směje.
Ostatně ruku na srdce, kdo tipoval po deseti v řadě vyjetých vítězstvích Márqueze na začátku sezóny 2014 na suverénní sezónu Yamahy (11 vítězství při 18 závodech, získaní všech tří titulů MS) 2015 ?
V roce 2016 je možné všechno. Mistr světa na Suzuki nebo Ducati by byla hodně vítaná změna.
Tým Suzuki Ecstar udělal od listopadu 2014, kdy jeden motor GSV-RR za druhým odešel do „věčných lovišť“, obrovské kroky směrem dopředu. Aktuální úspěchy (Viňalesův nejlepší čas v Australii, třetí místo v Kataru) se sice musí připsat především na konto grandiosnímu jezdci, když jeho zkušený týmový kolega Aleix Espargaró, se na Phillip Islandu a v Doha nepřehoupl přes místa 17., respektive 15.
Co naopak můžeme očekávat od továrního týmu Aprilie? Nová RS-GP 16 působí na první pohled hodně mocným dojmem. Ale ředitel závodního oddělení Aprilie Romano Albesiano si nedělá vůbec žádné iluze: „Musíme první tři závody Grand Prix považovat za testovací a vývojovou fázi“, říká v předvečer letošní závodní premiéry úplně jasně.
V každém případě profitují Aprilia a také Suzuki stále ještě z reglementu „concession týmů“, neboť jsou jedinými továrnami, které se dosud neumístily na pódiových stupních.
Jen upřesňuji, za umístění 1, 2 a 3 dostávají tyto továrny 3, 2 a 1 „concession point“. A kdo jich má na svém kontě šest, tak ztratí daná privilegia (například použití sedmi motorů místo šesti) na následující sezónu.
Hodně důležitý je ale jeden faktor. Výhodou pro Suzuki a Aprilii je, že nemusí „zmrazit“ během sezóny své vývojové aktivity a mohou tedy nadále dodávat „engine upgrades“.
Navíc má Aprilia pro své dva jezdce Bautistu a Bradla ve svém boxu celkem sedm specialistů na elektroniku.
Minimálně stejně napínavé jako závody samotné, budou ovšem i následující témata:
Bude závodit Rossi dále po sezóně 2016? Když ano, tak pouze jednu sezónu? Nebo hned dvě?
Domluví se Jorge Lorenzo brzy opět s Yamahou?
Ukončí svou kariéru po 11 letech u Repsol-Hondy Dani Pedrosa? Nebo odejde k KTM?
Udrží Suzuki budoucího potencionálního vítěze MotoGP Viňalese ve svých řadách?
Kterého špičkového jezdce se podaří získat Ducati na rok 2017?
Kdy pojede Casey Stoner 2016 první závod za Italy?
Jak budou vypadat tovární týmy na sezónu 2017?
Foto: @Yamaha Racing
- Přidat komentář +
- Publikováno: 16.3.2016
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
Promo
