Test BMW S 1000 RR: dvě stě koní pro všechny!
- Publikovno: 20.7.2015
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
Až budete číst tyhle řádky, bude Double eR, už dávno zpět u dealera BMW. To však nemění nic na tom, že si naše společné zážitky budu pamatovat ještě dlouho. Přepracované S 1000RR vstupuje do další etapy svého života a je… jak to, říct… Příjemnější!
Když v roce 2009 přišla na svět nová raketa od BMW, byla okolo toho docela mela. Výrobci ze země vycházejícího slunce určitě potají nakoupily pár těchhle bavoráků a rozebrali je do šroubku, aby přišli na to jak se to těm zpropadeným Němcům povedlo a to považte hned na poprvé. Do roku 2009 nemělo BMW totiž žádný ryze sportovní stroj a pak přišli rovnou s motocyklem, který výkonem lízal hranici 200 koní. Takových, kteří podobným způsobem vystrčili drápky bylo za posledních deset let několik, ale ne pokaždé to vyšlo úplně nejlíp. Takže všichni netrpělivě očekávali, co je tahle strojovna zač. Design byl a je typicky agresivní BMW s pořádnou dávkou odtažitosti. To co se však rozhodně nedalo nazvat jako odtažité, byl výkon jak na papíře, tak projev motocyklu na silnici.
A dnes s vylepšeným modelem tomu rozhodně nebude jinak, protože BMW nedělá unáhlené kroky. Výrobce ví, že když si zákazníci na něco zvyknou, tak o to nechtějí přijít. Tady se cení postupné vylepšování a u sportovního motocyklu se sílou okolo 200 koní to nejde ani jinak. Hranice, kdy je člověk schopen zvládnout takový výkon, je už téměř na konci. Jde už jen o to, přinést výkon v kompletním balení aby se člověk nepřizabil, hned co vyjede od dealera. Ale pěkně popořádku.
Design vychází z větší části z původního modelu. Přední asymetrický světlomet byl nepatrně zmodernizován, aby tolik neprovokoval a netloukl se s celkovým designem. Přesto je vám hned jasné, že proti vám, nebo za vámi jede BMW. Kapotáž obdržela na boku takzvané žebrování, které musíte chvíli hledat, jelikož není tak viditelné. Co však nepřehlédnete je nová, větší koncovka, která už bohužel tak pěkná není. Kdo protestoval nad původním kotlem z roku 2009, tak zde doslova zapláče. Je to škoda, protože design motocyklu působí agresivně s odlehčeným dojmem a výfuková koncovka, byť designově zajímavá, je už zkrátka moc dlouhá. Kokpit a pracoviště řidiče je opět na maximální úrovni a není co vytknout. Já jsem tento kokpit pasoval od začátku na nejlepší, co jsem kdy mohl okusit a platí to stále. Kontrolky, číslice a zkrátka veškerá informovanost je prvotřídní.
Model roku 2015 je již třetí generací RR a s ní přichází i úprava výkonu a techniky jako takové. Motor nyní dává 199 koní, což je o 6 koní víc než měl původní model. Takovou porci koníků navíc nemá možnost běžný řidič poznat, takže víc bude zajímat, že motor byl i jinak naladěn a jeho charakteristika má být přímočařejší a uhlazenější ve spodním a středním spektru. Motocykl se pak i díky úpravám na vnitřnostech motoru podařilo odlehčit o 4 kilogramy, takže mokrá váha motocyklu je pěkných 204 kilogramů.
Pojďme ale už do sedla, je nové RR tedy lepší než kdy dříve? Posed je stále z těch příjemnějších, po uvelebení necítíte tvrdost tlumičů a to vyvolá o něco větší klid, než když nasednete na motorku a připadáte si jak na šutru. Prostor mezi sedlem a řídítky je také dobrý. Necítíte sevřené ruce ani ohnutá záda. Nohy rovněž v ideálním úhlu. Výrobce říká, že i tady nepatrně laboroval, nicméně posed se zdá být stejný jako na starším modelu, ale už tenkrát to bylo perfektní, takže výraznější úpravy jsme nečekali. Motor naskočí s chraplavým a poněkud mechanickým zvukem, na což si ale rychle zvyknete a už vám to ani nepřijde. Pro někoho to však může být i plus.
První velké změny však nastanou ihned po rozjetí. Motocykl se zdá být o pořádnou porci poddajnější, možná bych řekl i měkčí. První generace byla super, vydrželi jste na motocyklu slušnou porci kilometrů a chvála padala na přívětivé tlumení a ovladatelnost, ale novinka je fajnová i ve městě a nově i na nekvalitních silnicích. Semi-aktivní elektronické tlumení, kterým byl motocykl vybavený, má na tom rozhodně největší podíl. První dojem je nejen měkčí, ale i rozvážnější. Geometrie řízení se nyní zpomalila, motorka není už tak přímočará a nekompromisní. Na začátku můžete nabít dojmu, že se vaše přední kolo brodí v něčem lepivém, a nebo že máte podhuštěnou pneumatiku a to může odradit. Po chvíli však tohle začne dávat smysl a v rychlejším tempu vám motocykl poskytne prostor na případné vaše chyby.
Už tenkrát v roce 2009 to bylo moc dobré, ale dnes je to perfektní. Motorka je poddajnější a cítíte se víc její součástí. Je pryč ta strohost, která sice přinesla správný racing pocit, ale nikdy se vám nepodařilo motorce maximálně věřit a sžít se s ní. Ochota s jakou se motorka vrhá do zatáček a přitom máte dostatek času na to, kam a jakým způsobem ji pošlete nemá konkurenci. Honda a její Fireblade má tuto vlastnost taky, ale není přitom tak rychlá, ani tak přesná. A pokud jde o motor, tak zde už není prostor kam zajít dál. Při každém přidání chce motorka prostě jet. Vše se děje ale v souladu s podvozkem, takže opět se ta bestiální rychlost děje kontrolovaně.
Kontrola trakce DTC byla přepracována a ani nepostřehnete, že se zapíná. Je citlivější a vazbu směrem k řidiči se výrobci podařilo vyladit k dokonalosti. Elektronický plyn je poněkud gumovější, ale není to nic, co by nefungovalo nebo vás omezovalo. Jen je to zkrátka znát a kdybyste si dopředu nepřečetli press kit od výrobce, že jde o novinku, člověk by se na to ani nezaměřil a nepoznal to. Výrobce říká, že jde o jemnější dávkování plynu a je tomu opravdu tak. Rychlořazení Shift Assistant Pro jde nyní práskat i dolu a jde o super věc. Jen se s tim nesmíte moc mazat a nebo mít podtočenej motor. To pak můžete skákat po řadičce jak chcete a nic. Takže se nebojte a držte ji pod krkem, pak to nemá chybu.
Celkově je po technické stránce S 1000RR dokonalý nástroj. Hotová raketa, ale přesto je tu dán prostor i civilnímu použití a to se počítá. Je fajn mít motorku, která svých dvěstě koní prezentuje na papíře, ale pokud je její projev nepřizpůsobivý, že je velký potenciál nevyužit řidičem, je to k prdu. U BMW ale vědí jak na to a tak díky vstřícnosti si můžete RR užít i vy.
Další plus je pohodlí, které na motocyklu panuje po celou dobu jízdy a to pro celou posádku. Spolujezdec je kolikrát ještě víc spokojen než samotný řidič. Opravdu, zapište si to, že ne naháč nebo čopr s rovnými zády, ale nakloněná poloha na supersportu, spojení posádky v jedno tělo a zapření spolujezdce nohy o stupačky je to pravé. Vše je samozřejmě relativní, takže výdrž na motocyklu je tak 100 kilometrů na okreskách, 200 kilometrů na dálnici než přijde potřebné protažení a natankování. Město je pro S 1000 RR samozřejmě se svými cca 30 kilometry neoblíbené hřiště.
Pokud chcete to nejlepší ze sportovního nářadí běžte omrknout salon BMW. Je potřeba tuhle raketu brát v potaz. Jedná se o postupně vylepšovaný stroj, kde malé úpravy, ale v hojném počtu dělají své. Základ z roku 2009 se posunul k civilnějšímu použití a je jen na vás co upřednostňujete. Zda agresivní výkon, tvrdé tlumení a charisma, nebo universálnost v podobě BMW S 1000 RR.
Technické údaje
Motor: Vodou chlazený čtyřválcový, čtyřtaktní řadový motor, čtyři titanové ventily/válec, DOHC. Elektronické vstřikování. Vrtání a zdvih 89 x 49,7 mm, zdvihový objem 999 ccm, kompresní poměr 13:1. Největší výkon 146 kW (199 koní) při 13 500 1/min, největší točivý moment 113 N.m při 10 500 1/min. Nejvyšší rychlost přes 200 km/h.
Pohonné ústrojí: sekundární převod řetězem, mechanicky ovládaná anti hoppingová spojka v olejové lázni, šestistupňová převodovka.
Podvozek: zdvojený mostový rám z hliníku, přední vidlice USD o průměru 46mm s nastavitelným stupněm tahu a tlaku, zdvih 120 mm, zadní odpružení s nastavitelným předpětím, zdvih 120 mm. Přední brzda dvoukotoučová čtyřpístková 320 mm, zadní brzda jednokotoučová jednopístková 220 mm, ABS. Kola hliníková 17", pneumatika vpředu 120/70 ZR 17 a vzadu 190/55 ZR 17, Celková délka 2050 mm, šířka 826 mm, rozvor 1425 mm, výška sedla nad zemí 815 mm, hmotnost 204 kg, objem palivové nádrže 17,5 litrů.
Cena: 462 500 Kč vč. DPH
- Přidat komentář +
- Publikováno: 20.7.2015
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
Další z rubriky
- 25.10. - Test Harley-Davidson Street Glide: dárek ke čtyřicátinám
- 26.8. - Test Honda EM1 e: malý městský elektroskútr
- 9.8. - Test CFMOTO 450MT: malý dobrodruh
- 26.7. - Test Harley-Davidson Low Rider ST: basa tvrdí muziku
- 19.7. - Test Ducati Hypermotard 698 MONO: nejvýkonnější jednoválec
- 14.6. - Test Honda NX500: obratné cestovní enduro