Test Ducati Panigale V4: peklo na zemi

Publikov�no: 1.10.2018

Za?~Yazeno v:

Testy

Autor:

Jaroslav Vavera

Homologovat na trh téměř závodní speciál třídy MotoGP, to se loni podařilo italské Ducati. Je to šílený stroj, ale podle mne asi nejlepší motocykl značky vůbec.

Poprvé se setkat naživo s touhle Italkou se mi podařilo letos na jaře, když jsem se krátce projel na testování zdejšího dovozce. Nápad testovat podobný stroj v běžném silničním provozu přišel až v moment, kdy jsem nestihl jízdy na Mosteckém okruhu. A tak jsem si uprostřed parného léta dal rande s rudou kráskou oblečen do kombinézy.

A místo nějakého důkladnějšího seznamování jsem raději hned vyrazil do ulic hlavního města. Pár základních informací jsem do prvního pramínku potu stékajícího po mé tváři přeci jen pochytil. Panigale V4 je totiž trochu o něčem jiném, než její dvouválcové sestry. Ultimativní jednosedadlový stroj (můžete mít i druhé stupačky a čtvereček molitanu pro spolujezdce-masochistu) se svým charakterem vidlicového čtyřválce i nastavitelným podvozkem umí oslovit nejen okruhové jezdce, ale i motocyklové nadšence, kteří v těch normálnějších režimech mohou těžit ze zátahu motoru v nízkých a středních otáčkách. Takže popojíždění ve městě za normálních venkovních teplot (od motoru jde tradičně velké teplo přímo na váš reprodukční orgán) nemusí být nutným zlem. Navíc když použijete mozek a máte trochu štěstí, dá se s tímto strojem i velmi rychle a relativně bezpečně cestovat.

Pokud ale budete chtít využít sportovnějších módů nastavení motoru, ABS a trakce při ostrém přidání plynu, musíte mít tenhle dvěstěkilový stroj vždy pod kontrolou. Jakmile stupnice na otáčkoměru zobrazujícím se na centrálním barevném TFT panelu překoná číslo 8, začnou se dít věci a zhruba od 11 tisíc začíná vaše peklo na zemi. Ducati Panigale V4 v blízkosti červeného pole (to začíná na 14 000 1/min) totiž jede doslova jak „píchlá svině“. V kombinaci se skvělým podvozkem a aerodynamikou, najednou jedete všude tak třikrát více, než se smí a vůbec vám to nepřijde nenormální. Navíc v zájmu koncentrace na ovládání takového stroje je sledování digitálního tachometru krajně nebezpečné. Přesto napovím: 117, 178, 232, 254, 297, atd. - to jsou čísla na jednotlivé vytočené rychlostní stupně, která spatříte, když si třeba roztáhnete Panigale V4 na bezpečném rovném silničním úseku. Ano, tahle rudá mašina jede i tři sta, ale tak jak zrychluje k nějakým 270 km/h, to jsem ještě u žádného supersportu nezažil.

Hustý provoz plný účastníků, kteří se už dávno přestali plně věnovat řízení svého vozidla, protože si krátí dlouhou chvíli při předpisových rychlostech třeba psaním zpráv nebo voláním ze svého mobilního telefonu, vás ale velmi rychle vrátí do reality. Ano, brzdy jsou opravdu ostré, ale odhadnout svou rychlost a razanci jejich použití v kombinaci s aktuálním děním před vámi, chce hodně zkušeností, dobré koordinace a fyzičky. I já jsem totiž po několika dnech krocení tohoto stroje v závodní kombinéze zjistil, že už mi opravdu není dvacet let. Při jedné rychlé změně těžiště v sérii zatáček se mi přiskřípl nerv ve spodní části zad a já už přes měsíc živě vzpomínám na to, jakým návykovým strojem je Ducati Panigale V4. Do jeho standardní výbavy bych pouze doplnil přepravník pro převoz na okruh a pevnější uchycení zpětných zrcátek. V rukou nezkušeného jezdce v kombinaci se silnicemi plných nevyzpytatelných řidičů, je tento motocykl vstupenkou do posmrtného života, minimálně však k ošetření v nemocnici.

Pokud ale máte rádi technicky vyspělé a designově výjimečné motocykly, musí vás Ducati Panigale V4 minimálně dráždit stejně mocně, jako kdysi Ducati 916 či MV Agusta F4. Jeho konstruktérům se podařilo v maximální možné míře využít zkušenosti z královské kubatury okruhového motocyklového sportu v maximální možné míře na tento výrobek. Už na první pohled je Panigale V4 kombinací elegance, svalů a moderních technologií. Při prvním posazu budete chválit dobrou ergonomii i jednoduchost ovládání. Přední světlomety i zadní světla jsou tvořeny kompletně z LED, což dodává tomuto stroji na výjimečnosti.

Srdcem a zároveň i nosnou strukturou rámu stroje je pohonná jednotka Desmosedici, tedy vidlicový čtyřválec o objemu 1,1 litru s desmodromickým ventilovým rozvodem a el. vstřikováním se dvěma vstřikovači na válec či variabilní délkou sání. Má výkon 214 koní při 13 000 otáčkách a točivý moment 124 Nm dostupný při 10 000 otáčkách. Na motor je přišroubován lehký hliníkový rám a zbytek motocklu je osazen těmi nejlepšími podvozkovými a brzdovými komponenty.

Samozřejmě pro velmi náročné okruhové jezdce je tu ještě verze Panigale V4 S osazená komponenty Öhlins, lehčími ráfky Marchesini a brzdičemi Brembo Style nebo dokonce specialitka v podobě Panigale V4 Speciale vybavena speciálním kitem s výfukem Akrapovič. Díky velkému množství komponent z karbonu a hliníku je suchá hmotnost této limitované edice (1500 kusů) pouhých 164 kilogramů. Největší výkon dosahuje hodnoty 226 koní (157,7 kW) při 13 000 1/min a okruhoví jezdci jistě ocení i speciální řídící jednotku Data Ducati Analyser s GPS, která umožní aktualizovat jízdní data. V překrásném lakování Tricolore, je V4 Speciale doplněna špičkovými komponenty z prémiových materiálů - Alcantara sedlo, hliníkové frézované racingové páčky a víčko nádrže, karbonové doplňky, frézovaná horní objímka vidlic s pořadovým číslem a kovaná hliníková kola Marchesini. Za příplatek Ducati dodá motocykl s frézovanými magneziovými koly.

Standardem „přemotorované italky“ je náklonové ABS EVO od firmy Bosch, ale jeho součástí je také kontrolka řízeného smyku, která umožňuje jezdcům projíždět zatáčku smykem. Přitom tak nějak tušíte, že je celý manévr bezpečný a máte to pevně v rukou (doporučujeme zkoušet jen na okruhu). Zásadní proměnou také prošlo obousměrné rychlořazení, které nyní hladce chodí, i když jste zrovna v náklonu. Samozřejmostí jsou rovněž přednastavené jízdní režimy, výkonnostní režimy, kontrola trakce nebo systém brzdění motorem. Jezdec se zkrátka při jízdě může spolehnout na velmi, velmi silný a živý motor, skvělý podvozek i lepivé pneumatiky Pirelli Diablo Supercorsa SP. V závodní módu vám tento stroj dovolí ale takové kousky, na které je třeba vyjet na uzavřený okruh.

A že i vy máte zájem? Chce to už jen tučné konto a v případě limitované edice také trochu štěstí. Testované základní provedení Ducati Panigale V4 přijde totiž minimálně na 558 tisícovek, lépe vybavenou verzi S pořídíte za 698 000 korun a rovný milión si připravte na Ducati Panigale V4 Speciale.

Technické údaje:

Motor: Kapalinou chlazený vidlicový čtyřválec (V90°). Vrtání a zdvih: 81 x 53,5 mm , zdvihový objem 1103 ccm, kompresní poměr 14,0: 1. Největší výkon 157,5 kW (214 koní) při 13 000 1/min, největší točivý moment 124 N.m při 10 000 1/min. Elektronické vstřikování, elektrické spouštění a el. digitální zapalování.

Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod O-kroužkovým řetězem, vícelamelová hydraulicky ovládaná spojka v olejové lázni, šestistupňová převodovka se systémem Quick Shift.

Podvozek: Motor nosnou částí rámu. Hliníkový přední pomocný rám, plně nastavitelná vidlice upside-down Showa, průměr nosníků 43 mm, zdvih 120 mm, vzadu jednoramenná kyvná vidlice s centrální pružící a tlumicí jednotkou Sachs, zdvih 130 mm. Brzdy kotoučové, vpředu dvojitá o průměru 330 mm se čtyřpístkovým radiálně uloženým plovoucím třmenem, vzadu jednoduchá ventilovaná o průměru 245 mm s dvoupístkovým třmenem a systémem Bosch Cornering ABS EVO. Pneumatiky 120/70 ZR 17 vpředu a 200/60 ZR 17 vzadu. Výška sedla nad zemí 830 mm, suchá hmotnost 179 kg, rozvor 1469 mm, objem palivové nádrže 16 litrů.

Základní cena včetně DPH: 558 000 Kč