Test Honda CBR650R: univerzální sporťák
- Publikovno: 10.1.2020
- Za?~Yazeno v:
- Autor:
Vypadá to jako malý Fireblade, ale není to Fireblade, nebo vlastně je? Vzhled CBR jasně říká, že je to agresivní a těžko zkrotitelný tygr, ale jakmile usednete do jeho kokpitu, budete mile překvapeni jako já. Umí totiž být nejen odvážným sportovcem, ale i pohodovým společníkem a je jen na vás, na kterou stranu vah se budete v daný okamžik chtít přiklonit.
Honda se chce s modelem CBR650R přiblížit více ke sportovním motocyklům a rozhodla se jít cestou podoby s jejich špičkovým sportovním strojem CBR1000RR-R Fireblade Ostře řezaná tvář se šikmými LED světlomety, minimalistická kapotáž v červené barvě a celkově štíhlé tvary působí lehkým, svěžím a mladistvým dojmem. Sice je menšího vzrůstu, ale na první pohled doslova křičí, že chce co nejrychleji z města ven a nejlépe někam na závodní okruh, kde teprve poznáte ten jeho správný potenciál. Naštěstí po usednutí za řídítka, zjistíte, že je překvapivě komfortní, a že to vyloženě nebude jenom okruhové náčiní.
Na sportovní motocykl sedíte opravdu pohodlně a oproti předchozímu modelu CBR650F, kterého je Rko zdatným nástupcem, prošel také ergonometrickou změnou, za kterou rozhodně dávám plusové body. Řídítka jsou uchycena pod horními brýlemi, jsou umístěna více vpředu a o tři centimetry snížena a stupačky se odsunuly dozadu a o pár milimetrů výše. Sedíte tedy v mírném předklonu, váhu máte lehce na rukou a nohy jsou zalomené jen mírně. V téhle pozici bez problémů zvládnete odjet velkou porci kilometrů, aniž by trpěly nohy, ruce nebo záda. Sedlo je ve výšce 810 mm.
Digitální přístrojová deska je menší velikosti, ale naleznete tu veškeré potřebné informace, od otáček, aktuální rychlosti, až po ukazatel zařazené rychlosti. Chvíli vám bude trvat, než si na displej zvyknete, působí totiž více chaotičtějším dojmem a líbil by se mi, kdyby byl více kontrastní a zcela jistě i větší. Ovládá se pomocí dvou tlačítek umístěných na přístrojové desce.
Už při přebírání téhle „kapotky“ jsem měla lehce obavy, že se mi do rukou dostává „uječená“ střela. Doslova mě zahřálo u srdce, když jsem nastartovala a z výfuku se linul silný chlapský hlas, který ve vysokých otáčkách jen nabíral na síle. A ani s tou střelou to nebude tak žhavé. Zamilovala jsem si univerzálnost tohohle CBRka. Když chce, umí být rychlá a hbitá, ale umí být také pohodová cestovatelka pro každodenní dojíždění za prací.
Kapalinou chlazený řadový čtyřválcový motor o zdvihovém objemu 649 ccm perfektně táhne už od spodních otáček a výkon má po celou dobu konstantní nástup až do jeho maxima 70 kW při 12000 1/min. Nikde jsem nezaznamenala jakoukoliv prodlevu, plyn není ucukaný a vyzdvihnout musím také antihopingovou spojku, která skvěle fungovala zejména při svižnějším řazení ve vysokých otáčkách. Maximální točivý moment 64 Nm nastupuje oproti výkonu mnohem dříve a to již v 8500 1/min. Díky tomu si také můžete užít více síly, i když se zrovna budete pohybovat v nižších otáčkách.
Ostatně ve středních otáčkách a výš se mi jízda na CBR650R líbit nejvíce, nemohla jsem se nabažit toho chvění kolem žaludku při mohutném zrychlení, když jsem zatáhla plný plyn. V zatáčkách si Rko vyloženě libuje, lehce a hravě se přehazuje ze strany na stranu a k té nejžhavější jízdě by vám asi stačily jen dva rychlostní stupně, třetí a čtvrtý, na které jsem při rychlé jízdě jezdila nejvíce. Pochvalu si však také zaslouží šestka, která na dálnici jen ševelila a udržovala motor v příjemném chodu.
Překvapením byla pro mě jízda po městě, čekala jsem, že se budu v sedle motocyklu trápit, ale i v nižších otáčkách to bylo příjemné svezení a díky štíhlým tvarům, jste se mnohem snadněji proplétali ucpanými ulicemi. S jeho nástrahami si dobře poradil i podvozek, díky němu byla jízda nejen městem stabilnější a cítila jsem se na motocyklu jistější. Přední obrácená teleskopická 41mm vidlice Showa se systémem SFF není nastavitelná, ale já bych jí stejně nijak neladila. Ona totiž je z výroby nastavená velmi dobře a nerovnosti na vozovce pobírala moc dobře. Poprala se s nimi, i když jste nějaký výmol potkali v zatáčce. Tlumení zadního kola používá systém Cantilever s gumovým dorazem a s deseti stupni nastavení předpětí pružiny.
Do nádrže se vám vejde 15,4 litru paliva. Pokud jezdíte spíše v poklidu, vystačí vám to rozhodně na nějakých 350 kilometrů, já však lákadlům Rka odolávala jen stěží, a tak jsem navštěvovala benzinové stanice dost často. No vlastně zhruba po každých 220 kilometrech. Nevidím však na tom nic špatného, aspoň jsem si mohla odpočinout a načerpat energii na další porci zatáček, protože s Rkem se jezdí téměř ukázkově. Kam ji pošlete, tam jede, drží si svoji stabilní stopu, neodskakuje, nemele sebou, funguje přesně jako švýcarské hodinky. Spolehnout se také můžete na radiální brzdy Nissin. Jsou citlivé, snadno a lehce se dávkují jedním prstem a umí být hodně ostré. Nemají tendenci uvadat a to se vám při svižnější jízdě rozhodně hodí.
Musím se přiznat, že jsem k téhle Hondě pár dní hledala cestu. Nějak jsem jí nemohla přijít na chuť, nebylo to prvotní wau, ale o to větší stopu poté zanechala v mém motorkářském srdci. Každý ujetý kilometr jsme k sobě měli blíž a blíž, poznávaly jsme spolu její hranice a to vše jsem korunovala poslední den testu. Projely jsme spolu moje oblíbené zatáčky, kde mi předvedla, jak skvělý stroj to je. Povedený design, lehkost a svěžest během jízdy, dobrý podvozek a také její univerzálnost, to jsou hlavní důvody, proč bych ji chtěla mít.
Technické údaje
Motor: kapalinou chlazený řadový čtyřválec se čtyřmi ventily na válec, DOHC. Vrtání a zdvih 67 x 46 mm, zdvihový objem 649 ccm, kompresní poměr 11,6:1. Největší výkon 70 kW (99 k) při 12 000 1/min, největší točivý moment 64 Nm při 8 500 1/min. Elektronické vstřikování PGM-FI , tlakové oběžné mazání a elektrické spouštění.
Pohonné ústrojí: Primární převod ozubenými koly, sekundární převod řetězem, mechanicky ovládaná vícelamelová spojka v olejové lázni, šestistupňová převodovka.
Podvozek: Ocelový trubkový rám - motor součástí nosné konstrukce. Přední teleskopická vidlice Showa SFF, průměr nosníků 41 mm, zdvih 108 mm. Zadní centrální pružící jednotka Monoshock s nastavitelným předpětím s 10 úrovněmi nastavení, hliníková kyvná vidlice, zdvih 128 mm. Brzdy kotoučové Nissin, vpředu dvojitá dvoupístková o průměru 310 mm s čtyřpístkovým třmenem, vzadu jednoduchá o průměru 240 mm s jednopístkovým třmenem. Kola paprsková hliníková litá. Pneumatiky 120/70-17 vpředu a 180/55-17 vzadu. Rozvor 1450 mm, výška sedla nad zemí 810 mm, světlá výška 130 mm, pohotovostní hmotnost 207 kg. Objem palivové nádrže 15,4 litrů.
Barevné provedení: černá Matt Gunpowder Black Metallic, červená Grand Prix Red
Cena vč. DPH: 219 900 Kč
- Přidat komentář 1
- Publikováno: 10.1.2020
- Zařazeno v:
- Autor:
Nejnovější články
- dnes - Vespa GTS 310: s nejvýkonnějším motorem
- dnes - Oficiální startovní listiny na rok 2025
- včera - Augusto Fernandez bude testovacím pilotem Yamaha MotoGP
- 19.11. - Testu vévodil Alex Marquez
- 19.11. - Test MotoGP: Průběžně na čele stále Alex Marquez
- 19.11. - Test MotoGP: Po 2 hodinách vede Alex Marquez
Další z rubriky
- 25.10. - Test Harley-Davidson Street Glide: dárek ke čtyřicátinám
- 26.8. - Test Honda EM1 e: malý městský elektroskútr
- 9.8. - Test CFMOTO 450MT: malý dobrodruh
- 26.7. - Test Harley-Davidson Low Rider ST: basa tvrdí muziku
- 19.7. - Test Ducati Hypermotard 698 MONO: nejvýkonnější jednoválec
- 14.6. - Test Honda NX500: obratné cestovní enduro